Přeskočit na hlavní obsah

Recenze: Tygrova stezka

Autor: Colleen Houck
Originální název: Tiger´s Quest
Přeložila: Karolina Medková
Série: Tygří sága
Díl: 2.
Počet stran, vazba: 479 stran, hardback
Nakladatelství: CooBoo, 2012
Hodnocení na GoodReads: 4,41/5 (13 364 hodnotících)
Hodnocení obálky: 4/5 (pěkná, ale u prvního se mi líbí víc :))

Něco málo k ději
Kelsey se po létě, které bylo plné dobrodružství, vrací domů, aby se pokusila žít jako normální člověk. Jenže se jí to moc nedaří – hlavu má neustále plnou Rena. Když je pak Ren unesen, nezbývá jí nic jiného, než se spojit dohromady s Kišanem, Renovým bratrem, a vydat se hledat další z božských darů. Kelsey doufá, že tenhle dar jim pomůže Rena najít a zachránit. Dobrodružství, které Kelsey s Kišanem čeká, je zavede do dalekých Himálají a donutí je klást si otázky, na které snad ani nechtějí znát odpovědi.

Autorka a styl psaní
Colleen Houck je americká autorka, která se proslavila svou Tygří ságou. První díl z této ságy byl její první vydanou knihou vůbec. Zatím byly vydány čtyři díly, díl pátý a zároveň poslední se chystá na příští rok. Kromě toho Colleen chystá další YA sérii, jež se tentokrát zaměří na Egypt.
Colleen žila v Arizoně, Idahu, Utahu, Kalifornii a Severní Karolíně. V současné době společně se svým manželem pobývá v Salemu, ve státě Oregon (a zde žije i její knižní hrdinka Kelsey).

Vážně moc se mi líbí to, jak Colleen píše. Ten styl psaní je patrně největší klad celé knížky. Colleen je hodně přes popisy, a i když to někdy přehání (vážně by si mohla odpustit ty popisy jídla), tak většinou je to celé knize spíše ku prospěchu než naopak. I když se mi kniha občas zdála zdlouhavá a po příběhové stránce nudná, díky tomu, jak dobře je napsaná, jsem neměla problém číst dál.
Také chválím ty všemožné verše a básničky, které autorka sama sepsala. A opět se mi moc líbilo to používání indických slovíček.

Příběh, průběh děje
Příběh bylo to, co jsem na prvním dílu tolik opěvovala. Po příběhové stránce se mi kniha minule moc líbila, avšak tentokrát mi to nesedlo. Ono se toho za celou knihu zas tolik nestalo – hlavní děj je napěchován asi až do posledních sto padesáti stránek. Což na knihu, která má při čtyři stovky stránek, je docela nic moc. Nejzajímavější byly části v Himálajích a pak to, co se odehrávalo po jejich návratu. V Himálajích to sice bylo slušně originální, ale na mé poměry jim všechno vycházelo až moc dobře.

První půlka se hrozně vleče. Přestože se kniha dobře čte, já se u první půlky dost nudila. Sice se občas vyskytla nějaká scéna, která mi na tváři vykouzlila úsměv, ale jinak nic moc. Podle mě to autorka trochu zbytečně natahovala. Druhá půlka je lepší, ale nejzdařilejší jsou ty kapitoly ke konci – ty jsou akčnější a celkově zajímavější.

Prostředí
Stále mě fascinuje, že se celý příběh odehrává v Indii. Velkým plusem knihy je uvěřitelnost toho prostředí – prostě si to v té Indii dokážu představit, působí to na mě, jakoby autorka v Indii vážně někdy byla a navštívila všechna místa, která v knize popisuje. Autorka je silná v popisech, což se v tomto případě vážně hodí.
Velice se mi líbí využití té mytologie – a tentokrát nejen indické. Líbilo se mi, jak autorka zvládla propojit dohromady ty mytologie z různých zemí. Tohle má autorka hezky vymyšlené a já jí to opravdu chválím.

Postavy
Uf. Postavy nejsou moc silnou stránkou této knihy – nebo aspoň co se týče těch hlavních. Připravte se na no, že na začátku knížky bude Kelsey docela otravná. Tedy pro mě otravná byla – Kelsey totiž několik prvních kapitol fňuká a neustále vzdychá nad Renem. To mě štvalo. Naštěstí se po přesunu do Indie začala chovat trošku normálněji (no... už tolik nefňukala, protože na to neměla čas). Ale i když se mi v první knize docela líbila, tentokrát mi tak sympatická nebyla.

Rena jsem nemusela už ani v Tygrově proroctví a v tomto pokračování se mi zprotivil snad ještě víc. Na mě jen Ren až moc romantický a teatrální. Ona se autorka celkově snaží vytvořit obrovskou osudovou romanci a to mně osobně vůbec nesedí. Rena nemám ráda a asi nikdy mít nebudu.
Ale s Kišanem to je docela jinak! Toho mám mnohem radši než Rena. V druhém dílu jsme ho poznali o moc lépe, za což jsem ráda. Kišan mi přijde jako lepší postava než Ren, podle mě je i lépe vymyšlen a napsán. Já teď jen doufám, že se nezačne chovat jako zamilovaný blázínek.

A stejně je nejlepší postavou celé knihy pan Kadam. U něho jsem zatím nepřišla na jedinou věc, která by mi vadila. Dost se mi zalíbil i Li, takže je škoda, že se v knize ohřál tak krátce.

Pocity, dojmy, hodnocení
Tygrovo prokletí se mi líbilo hlavně díky tomu, že to bylo něco úplně nového. To o Tygrově stezce bohužel říct nemůžu, takže i tento fakt jí ubírá na kráse. Originálnost knize sice neupřu, styl psaní a prostředí můžu také pochválit. Bohužel nejsem vůbec nadšená z toho vleklého příběhu a místy dosti otravných postav. Autorka se snaží, aby její kniha byla o osudové lásce a prostě to celkově chce mít moc velké, epické. A přitom mně by stačilo, kdyby to mělo úplně normální „rozměry“. Kdyby se autorka sem tam více krotila a kniha byla kousek kratší, hned by se mi líbila o něco víc.
Avšak pokud jste byli nadšení z Tygrova prokletí, patrně budete spokojení i s pokračováním.

Konečné hodnocení:
6,5/10

Zdroj obálky: www.goodreads.com
Zdroj obrázků: zde, zde, zde a zde
Přečtete si recenzi i na první díl.

Komentáře

  1. S recenzí souhlasím do puntíku, zatím jsem sice četla pouze první díl, ale autorka se opravdu vyžívá v popisech, které sice zvládnuté má, ale stejně už mi někde kolem půlky knihy lezly docela na nervy, především ty popisy jídla. :D
    A Kelsey, tu jsem taky vůbec nemusela a hlavně ke konci první knihy mi přišlo, že si vlastně za většinu problémů a nedorozumění s Renem může sama a že kdyby chtěla, může to vyřešit sama. Jinak se mi ale kniha líbila, indické prostředí bylo skvěle zvládnuté a taky se mi moc líbily básničky.^^ Jsem dost zvědavá na druhý díl.^^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jop, Kelsey si za všechny problémy s Renem může sama, což jí v druhém díle nakonec i dojde (ale až se vše vyřeší, i když ne zrovna jejím přičiněním). :D Souhlasím - indické prostředí skvělé a básničky dost dobré. :) Pokud se ti tedy první díl líbil, druhý by tě snad neměl zklamat. :)

      Vymazat
  2. uh, básničky a písně v knihách nemám moc ráda, pokud nejsou vážně dobré. :D
    ten obrázek holky spícími s dvěma tygry... to v knize opravdu je? Pokud jop, hned to vypadá zajímavěji. Ale zbytek recenze mě od toho spolehlivě odradil. :D
    Dávej si pozor na opakování slovíček, vyzní to pak lehce strojeně. Ale jinak pěkná recenze, i když některé obraty prozrazují, že jsi, (tohle vyzní dost namyšleně, ale takový z toho mám pocit (a nezapomeň, že recenzuju i dost úžasné knihy, na jejichž kvalitu jsem zvyklá!), na druhou stranu, co se ale týče mých recenzí, zas tak dobře na tom taky nejsou. :D) amatér. ;)) Není to nutně zápor, ale vyvolalo mi to několikrát úsměv na tváři. A je to strašně milé. Myslím, že pokud u recenzování dostatečně dlouho vydržíš, vybrousíš to a budeš psát vážně dobře. .))
    líbí se mi, že se snažíš zatáhnout čtenáře do čtení vtipnými obraty. Kdybys to vše vypsala vážně, vyznělo by to asi suchopádně (viz. já a moje recenze. :D)
    Jinak hezká recenze, zlepšuješ se. :))
    (nevím, jestli jsi mě poprosila, abych se ti na recenzi koukla, ty nebo někdo jiný, ale tlačí mě čas, tak to raději zkouším u všech, kteří mě napadnou, než čekat na odpověď. :D Když tak se omlouvám. .D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu. :D Ale tady nejsou špatné. :)
      No, Kelsey většinou s jedním z tygrů spí. S oběma ještě ani jednou, ale ten obrázek se mi hrozně moc líbil, tak jsem ho tam hodila. :D (Hm... Když teď zpětně čtu ty věty, říkám si, že je to docela divné vyjádření, ehm. :D A kdo nezná kontext, může si o tom myslet bůh ví co. :D)
      Říkala jsem, že ty knížky nemáš číst. :D
      Snažím se dávat pozor, ale příště si ho dám ještě větší. ;) Já většinou prostě píšu to, co mě napadne a až pak to zpětně opravuju. A když si všimnu, že mám blízko za sebou nějaké stejné slovo, přepíšu ho. :D :)
      Však jo, jsem amatér, že. :D A vůbec to neberu jako urážku nebo tak. :) Já budu jedině ráda, když se naučím psát recenze lepší. :) Když teď mrknu na své první recenze a srovnám je s tím, co píšu teď, jistý pokrok tam vidím, takže věřím, že se ještě zlepšit můžu. :)
      Ó, děkuji! :D Občas se to snažím odlehčit úmyslně, občas se mi to tam prostě hodí. :D
      Za tu pochvalu děkuji, hlavně když uvážím, že tohle je má druhá recenze poté, co jsem víc než měsíc žádnou nenapsala. :D Člověk hrozně rychle vyjde ze cviku. :D
      (Nepamatuju si, že bych to byla já, ale za tvůj názor jsem moc ráda! Málokdo ten názor napíše. Vlastně jsem poslední dobou koketovala s myšlenkou, že tě o zhodnocení poprosím - přečetla jsem až moc článků, kde si lidé stěžovali na nekvalitní recenze, tak jsem si začala říkat, jakou tu úroveň recenzí mám vlastně já. :D (I když já jsem s nimi docela spokojená.) Takže se neomlouvej. Já ti děkuji a pokusím se zlepšit. :D :))

      Vymazat

Okomentovat

Za každý nový komentář jsem moc vděčná, vždycky mě potěší a budu jedině ráda, když komentář zanecháte. :)
Pokud použijete profil "Anonymní" prosím, abyste se na konci příspěvku podepsali. Předem děkuji.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Přidejte se k Alžbětě a rozluštěte záhadu hotelu Winterhouse / Hotel Winterhouse

Alžběta Somersová je jedenáctiletá dívka, které před pár lety tragicky zemřeli rodiče, od té doby žije se svou tetou a strýcem, přičemž se všichni navzájem nesnáší. Jedinou útěchou a radostí jsou pro Alžbětu knihy a všemožné hádanky, které miluje. Pak se stane něco nečekaného a patrně ta nejvíc vzrušující věc v Alžbětině životě - někdo její tetě a strýci zaplatí dovolenou a jí přes vánoční prázdniny pobyt v tajemném hotelu Winterhouse. Teta a strýc nic nezpochybňují, na dovolenou bez otázek vyrazí a Alžbětu i přes její protesty do hotelu pošlou. Přestože je to v hotelu krásné, Alžběta se musí pořád sama sebe ptát, kdo jí do hotelu poslal a proč? Podaří se jí rozluštit tato záhada? A co všechny ty záhady spojené se samotným hotelem - rozluští Alžběta i je?

Zákaz pořizování knih aneb jak se v nakupování aspoň trochu omezit

Dneska Kath na svém blogu Kath's World of Books uveřejnila článek s pravidly ohledně nakupování knih. Jejich cílem má být omezení nakupování, nenakupování zbytečných knih a podobně. Já jsem se rozhodla zapojit, protože si mnohdy pořídím naprosto zbytečné knížky, které se pak marně snažím prodat. I když je pravda, že poslední dobou na sebe dávám více pozor, pořád bych byla radši, kdybych si některé knihy nekoupila, ale knihomol jako já si holt nemůže pomoct. :D Také musím myslet na neustále se ztenčující volné místo v mé knihovničce a pečlivěji tak vybírat knihy, které stojí za to mít doma. :) A jaká pravidla, že jsem si to stanovila? 1. Nebudu si pořizovat žádné nové série od neosvědčených autorů - myslím tím autorů, se kterými nemám zkušenosti a nevím, jak mi sednou. 2. Nebudu si pořizovat knihy jen kvůli pěkné obálce. 3. Nebudu  si pořizovat další díly sérií, ze kterých mám doma jen první díl, dokud ten první díl nepřečtu. 4. Omezím pořizování knih z young adult žánru.

Recenze: Královská hraničářka [RV]

Autor: John Flanagan Originální název: The Royal Ranger Přeložila: Zdena Tenklová Série: Hraničářův učeň Díl: 12. Počet stran, vazba: 456 stran, hardback Nakladatelství: Egmont, 2014 Hodnocení na GoodReads: 4,43/5 (2 370 hodnotících) Hodnocení obálky: 4/5 (libí se mi :)) Něco málo k ději Už je to mnoho let, co byl Will Dohoda hraničářským učněm a také je to již nějaká doba, co byl sám sebou. Po tragédii, která zasáhla jeho život, je Will jako vyměněný a netouží po ničem jiném než po pomstě. Pokud se jeho přátelům nepodaří vymyslet, jak Willovi pomoci, patrně to s ním skončí špatně. Naštěstí Halt přichází s nápadem, který nejen že pomůže Willovi, ale mohl by vyřešit i zapeklitou situaci, ve které se nachází Horác s princeznou Kasandrou. A tak Will dostává svého prvního učně.