Rok 2013 v knihách

Aneb rozhodla jsem se konečně sepsat ten článek, ve kterém se zaměřím na knihy, které jsem v loňském roce přečetla a nějakým způsobem se mi vryly do paměti více než ostatní. Původně jsem chtěla udělat jakýsi žebříček jako v předloňském roce, ovšem nakonec jsem byla příliš líná vymýšlet nějaké zajímavé kategorie, proto jsem si řekla, že jednoduše sepíšu souhrnný článek. Ono to tak bude i lepší pro mě osobně. :)

Než se k dostanu ke konkrétním knihám, mám tu pár slov k tomu loňskému roku obecně. Za prvé - na GR se mi povedlo zvládnout čtecí výzvu a hlásí mi to hezky 100 ze 100. Sice jsem si trochu pomohla kratšími povídkami, ale to mi bude snad odpuštěno. :D :)
Když se na všechny přečtené knížky podívám, celkem rychle zjistím, že jsem nepřečetla až tolik knihy vydaných v roce 2013. A číslo přečtených knih, které sama vlastním, je snad ještě nižší. Holt ta městská knihovna je čiré zlo. Jinak jsem se spíše zaměřovala na knihy z let minulých, které mi byly doporučovány a na které jsem se sama chystala už dlouho. Mně prostě vždycky hrozně trvá než se k nějaké knize dostanu. No, nevadí.
A teď pár čísel. Dohromady jsem přečetla 25 367 stránek, což je o celých 6 507 méně než v roce 2012! To číslo se mi nelíbí. Je vidět, že jsem loni četla mnohem kratší knížky. Ona i nejdelší knížka má 664 stránek (Válka za bílého dne by Peter V. Brett), kdežto v roce 2012 měla nejdelší kniha 728 stránek (Pomstěný milenec by J. R. Ward).
Dohromady jsem přečetla 20 knih, kterým jsem dala 5 hvězdiček, avšak kdybych je hodnotila teď zpětně, asi jich bude ještě méně. Celkově cítím, že jsem přece jenom zpřísnila své hodnocení. V následujícím roce jen tak nějaké knize těch 5 hvězdiček nehodlám dát. :)

No, ale co kdybychom už konečně přešli k samotným knihám? :)

Hned na začátek se zaměřím na knihu, kterou bych označila za nejlepší knihu přečtenou v roce 2013, kdyby mě o to někdo požádal. Ten, kdo stojí v koutě napsal Stephen Chbosky a já jsem se do té knížky naprosto zamilovala. Knížka vypráví příběh o ne tak obyčejném chlapci jménem Charlie, který se snaží nějak zapadnout mezi ostatní. Je to příběh o dospívání, o prvních láskách, o bolesti nad ztrátou blízkého člověka. A nejen o tom. Řekla bych, že tato kniha je úžasná hlavně v tom, že každý si v ní najde něco jiného. Každý něco pochopí trochu jinak. Každý si z ní odnese něco jiného. Někomu tak úplně nesedne, někdo z ní bude tak nadšený jako já. Avšak jsem toho názoru, že přečíst by si ji měl každý. Pro mě byla četba velice silný zážitek. Dlouze jsem nad knihou přemýšlela a občas stále přemýšlím. Tohle je pro mě kniha, ke které se moc ráda vrátím. Je to kniha, ze které poznám citát na první pohled a dokonce i něco zvládnu citovat. Charlie je prostě úžasný. :)
A pokud se vám nechce číst kniha, podívejte se alespoň na filmové zpracování, které je neméně kvalitní.

Jak tak koukám, leden jsem měla celkově v duchu takových depresivnějších knih. Knih, které více hrají na city. Přečetla jsem totiž i naprosto úchvatnou knížku Volání netvora, kterou napsal Patrick Ness. Ach, to byla krásná knížka. Hrozně těžko se popisují moje pocity z ní, ale při čtení mi bylo smutno. Hrozně moc smutno. A po dočtení mi i slza ukápla, přestože já u knih moc často nebrečím. Knížka je sice o malém chlapci, ale podle mě pro děti není. Naopak je spíše pro starší čtenáře. A já vám říkám - přečtete si to. Myslím to vážně. Tuhle knížku si musíte přečíst! Nejen, že má kniha silný příběh, ona obsahuje i naprosto fantastické ilustrace! Jsou sice poněkud temné, ale krásné. Nádherná knížka.

Také jsem se v loňském roce seznámila s autorem Markusem Zusakem. Přečetla jsem obě jeho knihy, kvůli kterým je zbožňován - Zlodějku knih a i Posla. A už chápu, proč je tak oblíbený. Obě knihy jsou sice naprosto odlišné, ale i přesto vážně skvělé. Zlodějka knih se zabývá vážnějším a smutnějším tématem - druhou světovou válkou. V tom ta její odlišnost netkví. Knihu totiž vypráví sama Smrt. To mi přišlo na knize asi nejzajímavější. Ovšem i příběh samotné Liesel je moc pěkný, nutí vás se zamyslet. Nejsilnější je konec, to rozhodně. Nicméně mně osobně se asi více líbil Posel. Nějak na mě ta kniha po příběhové stránce zapůsobila ve větší míře. Přišlo mi to originálnější, lepší. Vím, že spousta lidí má radši Zlodějku knih a já jim to neberu, mě však uhranul více Posel. Možná to bude tím, že jsem ho četla dřív, kdo ví. :)
Ale to nic nemění na tom, že Markus Zusak se pro mě stal autorem, u kterého si pohlídám jeho budoucí knížky. Věřím, že budou stát za přečtení.

Hrozně dlouho jsem přemýšlela, jestli tady tu knížku zmínit nebo ne. Nakonec jsem si řekla, že ano. Takže tu teď píši o knize Jestli zůstanu od Gayle Forman. Názory na tuto knížku se dosti různí, pro mě jde o jedno z největších překvapení minulého roku. Nevěřila jsem, že by na mě mohl její příběh tolik zapůsobit. Nakonec jsem z vyprávění mladé Mii hltala každou stránku. A naprosto jsem se do této knížky zamilovala. :) V Jestli zůstanu jde sice spíše o vzpomínky, postupně odkrýváme život Mii a sledujeme její dospívání, avšak vše je podáno tak jemně, s citem. A vše směřuje k jediné otázce - bude mít Mia dost síly tu zůstat? Jsou tu jisté prvky nadpřirozena, ale mnohem více jde o jednotlivé vztahy a lidi. Opravdu moc pěkná knížka. Mrzí mě, že se druhý díl nedočkal českého překladu.

A tuhle knížku musím také rozhodně zmínit! Z celkem prostého důvodu - V is for Virgin od Kelly Oram je první pořádná knížka v angličtině, kterou jsem si přečetla bez toho, abych znala třeba její český překlad nebo něco podobného. Proto je ta knížka pro mě důležitá. Zároveň s tím však šlo o velice milou a krásně oddechovou četbu. Kniha mě bavila, vykouzlila mi úsměv na tváři. S hlavní hrdinkou Val jsem se krásně sžila. Kelly Oram má moc milý styl psaní a používá opravdu lehkou angličtinu. Takže pokud se chcete do čtení v angličtině pustit, mrkněte se po této knížce. Po dočtení jsem byla z knihy nadšená. Dneska bych ji asi už nehodnotila až tak kladně, přesto se mi kniha líbila. A objevila jsem tak novou autorku milých dívčích románů. :)

Knihu Muži, kteří nenávidí ženy od Stiega Larssona vám hádám nemusím nijak zvlášť představovat. Já osobně jsem se na tuto knížku chystala už velice dlouho - moje mamka ji před pár lety hrozně vychvalovala, jenže si dřív myslela, že to není nic pro mě. V čemž s ní musím teď po přečtení souhlasit, jsem ráda, že jsem ji četla až loni. Tahle kniha je jak jinak než skvělá. Příběh je skvělý, i když místy dosti drsný. Postavy jsou úžasné - hlavně Lisbeth, že ano. S přítomností její osoby mě bavila kniha nejvíce. Samozřejmě to bylo celé čtivé a výborně napsané. K dalším dílům jsem se sice ještě nedostala, ale v nejbližší době se k tomu chystám, stejně jako se chystám na další detektivky. V téhle knize jsem hltala každé slovo. Skvělý detektivní román.

Rozhodla jsem se trochu rozepsat i o knize Prozření Mary Dyerové od Michelle Hodkin, protože jsem letos divnější knihu nečetla. Pro mě je divná v tom dobrém slova smyslu. Nakonec tu knihu považuji za překvapivě dobrou. Opravdu mě bavilo to číst, četlo se to vážně rychle. Nejlepší na té knize je, že vlastně celou dobu nevíte, na čem opravdu jste. Je Mara vážně šílená? Je to jen halucinace nebo skutečnost? Nad podobnými otázka jsem se často pozastavila a stále na ně nemám správnou odpověď. Kniha na mě opravdu zapůsobila. Místy jsem měla ze čtení husí kůži. A konec je samozřejmě neuvěřitelně otevřený, takže se jen těším na druhý díl. I když ten má prý konec ještě horší. :D A Noah je naprosto perfektní postava. Po dlouhé době hrdina, který mi nelezl na nervy. Také naprosto zbožňuji tu obálku! Jednoduše zajímavá kniha.

To nejlepší na konec, říká se, že? Tak já tu pro vás mám na konec jednu perfektní knížku. A tou je Mistborn: Finální říše, za níž stojí fantastický Brandon Sanderson. Och, tohle byla čistá blaženost to číst. Ta knížka je jedním slovem geniální. Tedy, aspoň pro mě. I když pouze mnou to asi nebude - od mých přátel na GR to má hodnocení čistých 5 hvězdiček! Nejsem si vědoma jiné knihy, která by takové hodnocení měla. Mistborn je kniha s dokonale promyšleným světem, se skvělým příběhem, se zdařile napsanými postavy a také je úžasně čtivá! Fakt, to byl tak krásný pocit tenhle příběh číst. A už po této jediné knize se Brandon Sanderson stává jedním z mých oblíbených autorů, pro letošek je to možná i můj nejoblíbenější autor. Moc se těším, až se pustím do jeho dalších knih. Opravdu vám doporučuji si od něj něco přečíst. Třeba i tuhle knihu! Pro fanoušky fantasy je tohle povinnost. Avšak i pokud si rádi přečtete dobrou knihu, hoďte po Mistbornu očkem. :)

V roce 2013 jsem přečetla ještě několik velice povedených knih, jejichž čtení jsem si vskutku užila, ale potřebu vyjádřit se jsem pocítila hlavně k výše zmíněným knížkám. Všech devět knih, o kterých jsem ve článku psala, se mě nějakým způsobem dotkly a zůstaly více v paměti než knihy ostatní. Myslím, že pokud si některou z těchto knih přečtete, rozhodně tím neprohloupíte. :)
Mrzí mě, že jsem v loňském roce nestihla přečíst všechny knihy, které jsem přečíst chtěla. Kdybych je přečíst stihla, možná by tento článek byl jiný, kdo ví. Třeba se objeví mezi mými oblíbenými knížkami za rok 2014. :)

A co říkáte na tyto knihy vy? Četly jste některé? A pokud ano, líbily se vám? A pokud ne, zaujaly vás nějak? Také mě zajímá, kterou knihu přečtenou v roce 2013 berete za tu nejlepší? :)