Mých TOP 5 samostatných knih

Sepisování těchto mých TOP 5 mě poslední dobou docela baví, navíc jsem si všimla, že i u vás čtenářů to má celkem úspěch, tak jsem si řekla, proč nesepsat další? Mám na podobné topky ještě několik nápadů, ovšem dneska jsem se rozhodla zaměřit na mých pět nejoblíbenějších samostatných knih, které jsem četla. Pokud se nepletu, většinou se knihy v seznamu dají zařadit mezi contemporary. 

Ten, kdo stojí v koutě

Stephen Chbosky

Dovolím si začít knihou, kterou mám z tohoto seznamu asi úplně nejradši. Pokud můj blog sledujete už kousek déle, patrně vás nepřekvapí, že jde právě o Ten, kdo stojí v koutě. Poprvé jsem ji četla loni v lednu a určitě to nebylo naposled. Na re-reading jsem sice ještě neměla čas, avšak mám v plánu to rozhodně napravit. Tohle je totiž jedna z těch knih, která vás nikdy neomrzí a ve které při každém čtení najdete zase něco nového. Naprosto jsem si zamilovala Charlieho, prožívala jsem příběh společně s ním, měla jsem chuť ho obejmout a začít mu odepisovat. Je to také jedna z mála knih, ze které si pamatuji zajímavé citáty / myšlenky, na to já většinou nejsem, ale z téhle knížky se mi to zkrátka zapsalo do paměti. Také mě to rozbrečelo a to se fakt zas tak často nestává. Zastávám názor, že tuto knížku by si měl přečíst každý, protože mu toho může opravdu hodně dát. Já to doporučuji, kde můžu.

Volání netvora

Patrick Ness, na námět Siobhan Dowd

Shodou náhod jsem tuto knížku četla poprvé také v lednu minulého roku. A tahle knížka mě také naprosto dostala. Je poměrně dost smutná, celá taková ponurá. Ale zároveň i opravdu nádherná. Je dobré při jejím čtení dávat pozor, aby vám něco neuteklo a abyste ji plně pochopili. Určitě nutí čtenáře se zamyslet. Navíc ji doplňují naprosto úžasné ilustrace! Ty úplně perfektně sedí k celé atmosféře knihy. Volání netvora mě také vážně rozplakalo, malého Conora mi bylo fakt líto. A přestože je hlavní postavou malý chlapec, tak je kniha spíše pro starší čtenáře, než pro děti. Jestliže jste tuto knihu nečetli, koukejte to honem rychle napravit! 

Posel

Markus Zusak

Loňský leden byl na dobré knihy opravdu plodný, protože jsem stihla přečíst i Posla. Možná si někteří z vás kladete otázku, proč tu mám Posla a ne Zlodějku knih? Nu, odpověď je docela prostá - mně se ten Posel zkrátka líbil o kousek víc než Zlodějka. Možná to ovlivnil i fakt, že jsem Posla četla před Zlodějkou, to vám teď už neřeknu. Ale Posel mě donutil se zamyslet mnohem víc než Zlodějka, mám pocit, že mi toho dal víc. Příběh mi přišel lepší, zajímavější, originálnější. Někomu nesedl styl psaní v této knize, mně naopak vůbec nevadil. Takhle knížka mi byla mnohem blíže než Zlodějka, prostě mi to přišlo lepší, i když vím, že jsem jedna z mála, kdo to takhle má, co jsem tak slyšela. V případě, že se chcete na Zusakovu tvorbu teprve podívat, zkuste nejdříve toho Posla a až pak tu Zlodějku knih, třeba pak na Posla budete mít také lepší názor. 

Fangirl

Rainbow Rowell

Přece jste nečekali, že by se v tomto seznamu neobjevilo něco od Rainbow Rowell, že ne? Protože pak by ten seznam nemohl být kompletní. Přestože jsem od Rainbow přečetla už i její první knihu pro mládež o Eleanor a Parkovi, musím sem stejně uvést Fangirl. Eleanor a Parka jsem si opravdu zamilovala, o tom žádná. Ale Fangirl bude asi napořád má nejoblíbenější od Rainbow Rowell, vzhledem k tomu, že to byla moje premiéra s Rainbow, která se opravdu vydařila. Rozhodně jde o jednu z nejlepších knih, které jsem letos četla, to vím určitě. Knížku jsem si zamilovala hlavně díky Cath, která mi skvěle sedla a na které celá ta kniha stojí. Sama jsem s ní měla hodně společného a myslím, že každý knihomol / filmový či seriálový fanoušek se v ní aspoň trochu najde. Celkově mi na knize nejvíc vyhovovalo, jak moc reálná je. A prostě... Myslím, že jsem tuhle knížku vychvalovala už mockrát, takže to pro tentokrát stačí.

Řekni vlkům, že jsem doma

Carol Rifka Brunt

Řekni vlkům, že jsem doma jsem sice poprvé četla teprve minulý měsíc, ale čím víc nad tou knihou přemýšlím, tím lepší se mi zdá. A to už po dočtení se mi zdála perfektní. Po příběhové stránce je to možná poněkud obyčejné, ale autorka dokázala tak krásným způsobem podat tolik zajímavých myšlenek, že jsem si tu knihu jednoduše zamilovala a věřím, že se k ní budu moc ráda vracet. Dalo by se říct, že příběh June mě i jaksi inspiroval - opravdu jsem si toho z té knížky vzala hodně. Přitom je taková nenápadná, rozhodně kolem ní není tolik humbuku jako kolem ostatních knih, které se v této TOP 5 nachází. Na jednu stranu je to úžasně realistické, na tu druhou i takové snové. Příběh June ve mně zanechal vskutku hluboký dojem a myslím, že uděláte jen dobře, pokud si ho také přečtete.

To je k mému dnešnímu seznamu vše. Jasně, že mám spoustu jiných skvělých samostatných knih, které jsem četla, ale u těchto pěti mám v současné době největší pocit, že mi daly něco nového, pomohly mi formovat názor na některé věci. Jde o knihy, které si fakt ráda přečtu znovu a myslím si, že rozhodně neprohloupíte, pokud si je přečtete i vy.

Četli jste některou z těchto knih? Pokud ano, co na ni říkáte? A které samostatně stojící knihy máte rádi vy?