Recenze: Uzel [RV]

 Autor: Dominik Dán

Originální název: Uzol

Přeložil: Jozef Šmatlák

Série: Naše město

Díl: 16. (v pořadí vydání), 1. (chronologicky)

Počet stran, vazba: 312 stran, hardback

Nakladatelství: Slovart, 2014

Hodnocení na GoodReads: 4,17/5 (58 hodnotících)

Hodnocení obálky: 4/5 (vážně moc povedená)

Něco málo k ději

Je rok 1988 a Richard Krauz právě prožívá významnou změnu ve svém životě – z pochůzkáře se stal detektivem, nastupuje na oddělení násilné kriminality, kde si ho vezmou do parády kolegové Burger a Hanzel. Krauz velice rychle zjišťuje, že práce kriminalisty bude mnohem těžší, než předpokládal a všechny uplynulé události ho dokonce nutí pochybovat o jeho přesvědčení a názorech. Bude jen na něm, jestli to ustojí nebo si pokazí zbytek života.

Autor a styl psaní

Dominik Dán je pseudonym slovenského autora narozeného v roce 1955, který se už více než 25 let zabývá vyšetřováním zločinu. Právě jeho osobní zkušenosti dodávají jeho knihám na věrohodnosti. V současné době je nejprodávanějším slovenským autorem, jeho knihy se pravidelně stávají bestsellery. Autor také spolupracoval na scénáři televizního seriálu Kriminálka Staré město a v roce 2016 by do kin měl dorazit film podle jeho knihy Červený kapitán.

Knížka se mi četla naprosto skvěle, čemuž kromě čtivého stylu psaní napomáhají i poměrně krátké kapitoly, díky kterým všechno ubíhá tak nějak rychleji. Autor umí čtenáře pěkně napnout, kapitoly často ukončuje takovým způsobem, že zkrátka musíte pokračovat dál. V přímé řeči jsou většinou použité hovorové či nespisovné výrazy, to čtenáři více přibližuje postavy a některým se kniha díky tomu jistě bude i lépe číst. Já osobně jsem si na to nejdříve musela trochu zvyknout, avšak pak se mi to četlo jedna báseň.

Příběh, průběh děje

Hned od začátku nás autor postupně seznámí se čtyřmi dějovými liniemi – jedna se týká vojenského pilota Žemli a později i jeho manželky, druhá se týká vojáků z pohraniční služby, třetí dívky Dany a čtvrtá se týká detektiva Richarda Krauze. Z počátku spolu jednotlivé linie příliš nesouvisí, a čtenář je tudíž nucen dumat nad tím, jak spolu souviset budou, proč tam ty čtyři linie vlastně jsou. A autor je postupně opravdu spojí, většinou poněkud překvapivým a dopředu poměrně neočekávaným způsobem.

Zajímavý je také fakt, že k samotné vraždě, takže i k detektivní zápletce, dojde až kolem poloviny knihy. Dle mého názoru to byl chytrý tah – sama jsem po dobu čtení neustále přemýšlela nad tím, kdo to tedy umře a jak to s jednotlivými liniemi bude souviset. Ovšem i když je ta vražda konečně provedena, stejně je ta detektivní zápletka odsunuta spíše na druhou kolej – autor se podle mě mnohem víc věnuje tomu, aby čtenáři ukázal, jak to v tom roce 1988 vlastně fungovalo, jak hnusná doba to byla.

Mě osobně se to po příběhové stránce líbilo. Bylo znát, že autor má vše skvěle promyšlené, že všechno má své důvody, svůj smysl. Celé to výborně ubíhalo, jednotlivé události na sebe pěkně navazovaly. Nepřekypuje to akcí, avšak ani by vás to nemělo nudit.

Prostředí

Nezažila jsem dobu komunismu u nás, na to jsem moc mladá, ale hodně jsem toho o ní slyšela – ať už od svých rodičů, prarodičů nebo na přednášce v rámci dějepisného semináře. Mám proto jistou představu, jak to u nás v té době vypadalo, a tato knížka mi to vlastně jen potvrzuje. Autor vše popisuje naprosto autenticky, vzhledem k tomu, že to sám zažil. Prostředí komunistického Československa je popsáno opravdu skvěle – mnohdy jsem měla vážně velkou chuť křičet nad tím, jak nespravedlivé to tenkrát bylo.

Postavy

Žádnou z dalších autových knih jsem ještě nečetla, proto nemohu srovnávat začínajícího detektiva Krauze s tím zkušenějším, avšak už jen díky tomu, co všechno se v téhle knize stalo, je mi jasné, že si Krauz prošel výraznou změnou. A to se autorovi podařilo zachytit opravdu dobře. Při čtení dalších knih bude rozhodně zajímavé porovnat si, jaký Krauz byl a jaký právě je. Líbilo se mi i to, jak reálně Krauz působil, není to žádná černobílá postava. Jednoduše je lidský, dělal chyby, kterých litovat a ze kterých se poučil. Za to autora také velmi chválím.

V knížce vystupuje množství dalších postav, každá s trochu jinou důležitostí, o každé se čtenář dozví jiné množství informací. Všechny postavy jsou však napsány dobře, uvěřitelně a po celou dobu se drží své role.

Pocity, dojmy, hodnocení

Na samotnou knihu jsem byla velice zvědavá. Ani s českými, ani se slovenskými autory nemám moc zkušeností a už vůbec ne, co se týká detektivního žánru. Uzel ovšem není úplně typická detektivka, ta vyšetřovací vložka je tu odstavena spíše na druhou kolej, ale i tak musím říct, že se mi samotná kniha vážně líbila. Byl to skvělý pohled na komunistickou dobu u nás, díky čemuž si čtenář i uvědomí, jak rád vlastně je za to, že dnes už je to doba minulá. Autor v knize rozpracovává více linií, které pak promyšleným způsobem spojuje dohromady. Dokáže čtenáře skvěle napnout a to už jenom tím, že si vraždu nechá až do poloviny knihy. Díky autorovu stylu psaní je kniha velice čtivá, hádám proto, že ji přečtete na pár posezení. Já sama jsem teď vážně zvědavá na další tvorbu od pana Dána.

Nevadí-li vám trochu netypické detektivky a chcete-li si přečíst něco odehrávající se za komunismu v Československu, určitě sáhněte po této knize. Dle mého názoru nebudete litovat, Uzel je opravdu hodně dobrá četba.

Konečné hodnocení:

8,5/10

Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Slovart.

Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství.

Zdroj obálky: www.goodreads.com

Zdroj obrázků: zde, zde, zde a zde