Vánoční čtení aneb co bych ráda stihla do konce roku ještě přečíst

Běžně si čtení dopředu nijak zvlášť neplánuji, většinou zkrátka čtu to, co třeba přečíst potřebuji nebo na co mám v dané chvíli chuť. Ovšem na vánoční prázdniny několik plánů mám, proto jsem si řekla, že bych se s vámi s nimi mohla podělit, i když rozhodně nestihnu přečíst všechno, vzhledem k tomu, že jistou část času na čtení mi bude krást psaní seminární práce. Spíš jde o seznam knih, ze kterých budu své čtení vybírat a čím víc jich stihnu, tak samozřejmě tím líp. Když mi pak třeba do komentářů dáte vědět, čemu mám dát přednost spíš, budu jedině ráda. :)

Hned na začátek tu mám dvě vyloženě vánočně laděné knihy a shodou okolností jde i o sbírky povídek. Tou první je My True Love Gave To Me, kterou dala dohromady Stephanie Perkins a do které přispěla například Rainbow Rowell či Gayle Forman. Ale ona většina těch autorů, kteří se do sbírky svou povídkou zapojili, patří v žánru contemporary k těm nejlepším/nejoblíbenějším. Já navíc mám doma knihu v tom přenádherném britském vydání, takže i v tomhle směru bude radost knihu číst. Plus potřebuji do své Velké čtecí výzvy nějakou knihu začínající na písmeno M, jop. Jsem vážně zvědavá, jak se mi knížka bude líbit, se sbírkami povídek od různých autorů nemám žádné zkušenosti, pokud se nepletu, takže tohle pro mě bude novinka.

Tou druhou vánoční sbírkou, nad jejímž přečtení uvažuji, je Let It Snow od Johna Greena, Maureen Johnson a Lauren Myracle. Přiznávám, že nemám nejmenší tušení, o čem přesně to má být. Vánoční tématiku usuzuji hlavně z toho názvu a také z obálky. Ale slyšela jsem, že by prý snad mělo jít o tři samostatné povídky, které jsou na konci nějakým způsobem spojeny. Bůh ví, jak to tedy bude. Do knihy se plánuji pustit hlavně z toho důvodu, že do ní přispěl ten John Green. Chci od něj konečně něco zkusit a řekla jsem si, že nejdříve radši sáhnu po něčem v angličtině, protože jsem slyšela pár názorů, že v překladu není Green tak dobrý, takže se nechci nechat překladem ovlivnit. Mám doma sice i anglické vydání Kateřin, jenže to jsem si zase říkala, že by to mohlo být příliš dlouhé a že se u toho přece nebudu trápit, kdyby mě to nebavilo. Proto nakonec vyhrála tahle povídková sbírka. 

No ale knihu The Blood of Olympus od Ricka Riordana si přečtu na 100%, o tom žádné diskuze! Najdu ji pod vánočním stromečkem, takže je naprosto jasné, že se do ní pustím ještě na Štědrý den. Už takhle mě to čekání dost užírá a čím blíž je 24. prosinec, tím horší to je. Sice nečekám úplně veselé a pro Vánoce vhodné čtení, ale já už zatraceně moc potřebuji vědět, jak to krucinál dopadne! Ách. Teď se mi mé utrpení připomíná ještě víc, fakt. I když na druhou stranu ani v nejmenším nechci, aby byl konec. Žádné další čekání na Percyho a jeho přátele, uf. Aspoň trochu mě utěšuje fakt, že příští rok se dočkám severské mytologie, jenže jakmile přečtu poslední Bohy Olympu, znamená to zase dlouhé čekání právě na The Sword of Summer. Ách. Dilema to je! Ale jo, určitě si to přečtu, zatím jsem se sice spoilerům úspěšně vyhýbala, avšak kdo ví, kdy mě mé štěstí opustí, že jo.

Stihnout přečíst i Throne of Glass od Sarah J. Maas je spíš takové mé zbožné přání. Četla a slyšela jsem spoustu nadšených ohlasů na tuhle knihu, tedy hlavně na celou tu sérii, a podle toho, co jsem v těch názorech slyšela, si myslím, že by se mi to mohlo líbit a proto jsem si knihu i pořídila. Jistě, pár vlažných názorů jsem četla taky, nicméně to nadšení z téhle série převládá. Hlavně se to líbilo lidem, kteří mají hodně podobný vkus jako já a jejichž názoru fakt věřím. Přečíst to chci už od chvíle, kdy mi to dorazilo domů, a to bude už více než půl roku. Jenže i přes mou velkou chuť se do knihy pustit, se vždycky najde nějaká jiná kniha, kterou musím přečíst přednostně. Ach jó. Je to nefér, to vám povím. Asi to nakonec budu muset udělat tak, že se prostě na všechno okolo vykašlu, jednoduše popadnu tuhle knížku a pustím se do ní. Tak.

Myslím, že už bylo dost knih v angličtině, takže přeskočím ještě k pár titulům, ke kterým bych se ráda dohrabala a které mám doma v češtině. Úplně nejvíc si z nich chci přečíst Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender od Leslye Walton. Mám totiž silný pocit, že bych tuhle krásku mohla zařadit mezi své top přečtené knihy a dost ráda bych o ní případně mluvila ještě letos, než až za rok, to je totiž strašně dlouhá doba a ty dojmy se po takové době už hůře vyjadřují. Od knížky čekám něco netypického, co normálně nečtu, a to patrně i dostanu, vzhledem k tomu, že se jedná o magický realismus. Navíc jsem na to slyšela snad jen samou chválu, tudíž to zkrátka musí být dobré. Tohle se mi prostě bude líbit a hotovo! :D Jestli totiž ne, tak budu převelice naštvaná. Nicméně nevěřím, že by k něčemu takovému mohlo dojít.

Cizinka od Diany Gabaldon je kniha, o které se strašně moc mluvilo v souvislosti se seriálovým zpracováním, které bylo vysíláno někdy od srpna do září, než došlo na pauzu, která potrvá až do dubna. Já jsem se nechala strhnout davem a okouzlujícími úsměvy Sama Heughana a do seriálu jsem se pustila. Pár epizod se mi sice líbilo méně než jiné, ovšem jinak se tvůrcům podařilo mě dostatečně zaujmout. Hlavně tedy ten skotský přízvuk mě bavil. Nakonec jsem si řekla, že mrknu aspoň na první díl té předlouhé knižní předlohy. Paradoxní trochu je fakt, že ty dobré tři nebo čtyři roky zpátky měla tuhle knížku mamka vypůjčenou z knihovny, já jsem se na ni i dívala, ale nepustila jsem se do ní a mamka z nedostatku času také ne. Takže doufám, že tentokrát se k ní už opravdu dostanu, protože jestli ji nepřečtu přes Vánoce, dřív jak v létě se na ni znovu nepodívám.

Na závěr tu mám jeden rest, který bych chtěla vážně, vážně moc napravit. Jde o knížku Hrdina věků od Brandona Sandersona, do které jsem se (jak jsem právě teď se zděšením zjistila) pustila už v únoru! Naivně jsem doufala, že dám druhý a třetí díl za sebou a místo toho jsem ze třetího dílu přečetla padesát stránek a z nedostatku času jsem to musela odložit. Z nějakého důvodu jsem se k tomu nedostala ani přes prázdniny - nevím, jestli jsem to nestíhala, jestli se mi do toho nechtělo nebo jestli jsem si to chtěla ještě trochu ušetřit, nicméně teď jsem na sebe naštvaná, že jsem to ještě nepřečetla. Vyvrcholení k tak skvělé sérii a já to nechám ležet na poličce! Normálně se stydím. Teď by na to snad ale už mohl být ten správný čas - potřebuji svou pravidelnou dávku Sandersonovy tvorby a čím lepším zakončit svůj knižní rok než takovýmhle skvostem?

Takže tohle jsou všechny knihy, které bych chtěla za následující volno přečíst, a pokud se mi povede alespoň polovina, budu skákat nadšením (přát si stihnout přečíst všechny knihy by bylo krapet nereálné, to dokážu uznat i já). Pravděpodobně přečtu i něco jiného, než jsou knihy na tomto seznamu (čtenářské chuti člověk holt neporučí a pár recenzních výtisku tu také ještě mám), ovšem to je ve hvězdách, o co přesně půjde. Uvidíme.

Máte vy nějaké plány, co byste ještě rádi stihli do konce roku přečíst? A myslíte si, že mám nějaké knize ze svého seznamu dát extra přednost?