Atmosférická a fascinující povídková sbírka

Sbírka dvanácti povídek zasazená do prostředí Argentiny, ve velké převaze do hlavního města Buenos Aires, která reflektuje špinavost, drsnost a nebezpečí nejen toho prostředí, ale i jeho obyvatel. Realita se tu stýká s fantastičnem, minulost s přítomností. Protagonisté jsou ženy, muži, děti. Chudí, bohatí, ti někde mezi. Ale nejdůležitější otázkou u těchto povídek je, co budete za skutečnost považovat vy?

Mariana Enriquez je argentinská autorka narozena roku 1973. Vystudovala žurnalistiku a sociální komunikaci, v současné době pracuje jako zástupce šéfredaktora v deníku Página/12. Věnuje se povídkové, ale i románové tvorbě. Právě kniha Co nám oheň vzal jí přinesla největší úspěch, povšimli si jí nakladatelé po celém světě, vyjde i v anglickém překladu.

Musím se přiznat, že tahle kniha mě uhranula hlavně svou obálkou. Opravdu, kdyby se nakladatelství Host nerozhodlo pro tak krásnou obálku, určitě bych nad pořízením a přečtením knihy váhala mnohem déle. A když mám teď tu knihu přečtenou, tak musím říct, že k ní ta obálka perfektně sedí. Naprosto úžasně vystihuje její atmosféru a vyjadřuje to (kulturní) prostředí, ve kterém se to odehrává. Nicméně mě to samozřejmě zaujalo i podle anotace, říkala jsem si, že by to mohlo být zase něco jiného, než co jsem normálně zvyklá číst.

A to to tedy bylo! Stoprocentně se jedná o jednu z nejzvláštnějších a nejpodivnějších knih, jaké jsem kdy četla, ovšem myslím to v tom nejlepším možném smyslu slova!

Jednotlivé povídky jsou dost odlišné, každá je v nějakém prvku naprosto svá. Jsou různě dlouhé, psané různým stylem, mají různý typ hrdinů, avšak pár věcí mají i společných. Tak třeba autorka strašně ráda nechává na čtenáři, aby si sám a podle sebe domyslel, jak to vlastně dopadlo. Je to jen na vás a na tom, jak bujnou fantazii máte. Někoho by mohla tahle neurčitost rozčilovat, ale mně to přišlo geniální, protože pro mě osobně to jen přidávalo na atmosféře příběhů.

Ta atmosféra je jeden z nejdůležitějších a nejpovedenějších aspektů knihy. Atmosféru autorka totiž dokáže nastolit naprosto dokonale. Většinou je dosti mrazivá, hodně temná a strašidelná. Občas jsem měla takový nepříjemný pocit, no a v pár případech jsem měla super nahnáno. (Avšak podle mě to měřit nemůžete, já jsem neskutečný strašpytel.) Některé z povídek (i když ona vlastně většina) jsou až kupodivu značně psychologické.

Vyloženě něco negativního nemám snad ke žádné z povídek. Ovšem mezi mé největší favority se zařadily Špinavý kluk, Adelin dům, Konec školního roku a Co nám oheň vzal.

Nicméně na druhou stranu si myslím, že kniha není nic přímo pro masové čtenáře. Spíše ji ocení ti z vás, kterým nevadí, když autor ve svém díle experimentuje a zkouší nové věci. Musíte počítat s určitou nereálností a menším problémem může být i přímo to prostředí Buenos Aires. Autorka často jmenuje různé čtvrti či města, které zahraničnímu čtenáři nic moc neřeknou. Také jde o jinou kulturu a celkovou situaci v té zemi. I když já osobně jsem nové informace jen a jen uvítala, protože jinak je pro mě tohle prostředí naprosto neznámé. 

Hledáte-li něco nového, něco, s čím se běžně na našem knižním trhu nesetkáte, tak rozhodně doporučuji se podívat po téhle sbírce. Zaručuji vám atmosférické a fascinující čtení. Je tu vysoká šance, že si zde každý přijde jistým způsobem na své - ať už hledáte duchařský příběh, horor či drama. Pokud dáte knize šanci, nebudete litovat. Já sama nelituji ani v nejmenším, jsem velice ráda, že jsem si nenechala ujít tenhle zážitek. A jestli nakladatelství Host od autorky někdy ještě něco vydá, bez pochyb tomu budu věnovat svou pozornost.

Jestliže stojíte o číselné hodnocení, mělo by podobu 85%.

Údaje o knize

Český název: Co nám oheň vzal

Originální název: Las cosas que perdimos en el fuego

Autor: Mariana Enriquez

Přeložila: Lada Hazaiová

Nakladatelství: Host, 2016

Počet stran, vazba: 205 stran, hardback

Hodnocení na GoodReads: 3,96/5 (356 hodnotících)