Můj knižní rok 2016

Tak vás všechny vítám v novém roce! Rozhodla jsem se odskočit od učení, abych sepsala menší shrnutí svého loňského knižního roku a abych vás hlavně seznámila s knihami, které se mi loni nějakým způsobem zalíbily nejvíce a o kterých si myslím, že byste si je měli přečíst i vy! O knihách, které se mi nelíbily, ani mluvit nebudu, však ono jich naštěstí tolik nebylo.

Na začátku roku 2016 jsem si do výzvy nacvakala 40 knih. Jelikož jsem toho v roce 2015 moc nepřečetla, příliš jsem si pro ten další rok nevěřila. Díky bohu se ale kolem léta má čtecí krize zlomila a já zvládla přečíst celkem 108 položek a dohromady 28 471 stránek, jak mi napovídá GoodReads.

Z toho celkem (pokud dobře počítám) bylo 47 knih či povídek v angličtině, zbytek pak v češtině. V angličtině jsem četla hlavně v druhé polovině roku a musím říct, že jsem nadšená z toho, kolik jsem toho v angličtině přečetla. Snad to číslo bude jen a jen stoupat!

Počtem položek je u mě nejčtenější autorkou Leigh Bardugo, ale počtem stran by nejčtenější autorkou byla určitě Sarah J. Maas.

No a nyní se dostávám ke knihám, které chci konkrétně vyzdvihnout.

YA čtení aneb s lepší knihou jsem rok 2016 začít nemohla

Jiskra v popelu od Sabaa Tahir opravdu byla úplně první kniha, kterou jsem v roce 2016 přečetla a jak mě nadchla! Po dlouhé době, kdy jsem se do žádné knihy nemohla pořádně začíst, jsem tuhle zhltla neskutečně rychle. Bohužel jsem na tom byla v té době s blogováním dosti bledě, proto jsem na ni na blogu ještě nepěla dostatečné ódy. Ale vězte, že mě kniha okouzlila svým stylem psaní, tím prostředím, ale i příběhem! Hlavně Elias si mě získal, tomu jsem od začátku do konce držela palce. Ani se na autorku nezlobím za to, že z původně avizované samostatné knihy se to rozhodla natáhnout na minimálně čtyř nebo pěti dílnou sérii. Do tohohle světa se totiž vrátím moc ráda a už se strašně těším, až nakladatelství Host vydá druhý díl! (Hlavně chci vidět tu další obálku, protože ta k prvnímu dílu se mi strašně líbí!)

Komiks pro děti, co má šmrnc

Tedy musím přiznat, že mě Hilda od Luka Pearsona svým úplně prvním příběhem tolik neohromila. To spíš až druhou knihou Hilda se vrací mě přesvědčila, že za to opravdu stojí! Tahle modrovlasá dívenka si mě získala hlavně svojí osobností - je to dobrodruh, je poněkud neposedná, občas lehce výstřední, ale nejdůležitější je, že má srdce na pravém místě. Ilustrace těchto komiksů je naprosto dokonalá a asi to je to, proč ten komiks tolik miluji. Hilda vás totiž zahřeje u srdíčka, vykouzlí úsměv na tváři a dá se číst znovu a znovu. Neskutečně se těším, až nakladatelství Paseka vydá její další dobrodružství a streamovací stanice Netflix uveřejní její animovaný seriál!

Největší překvapení

The Dark Days Club od Alison Goodman je nakonec asi opravdu kniha, která mě nejvíce překvapila. Samozřejmě v tom pozitivním smyslu. Sice jsem doufala, že to bude dobré čtení, avšak asi jsem nevěřila, že mě to bude bavit tak moc a že si to ve výsledku naprosto zamiluji. I když je to relativně tlustá kniha, v mžiku jsem to přečetla. Měla bych tomu k vytknutí jen málo, ovšem nejvíce mě okouzlilo to zasazení do Regentské Anglie a neskutečně mě bavila hlavní hrdinka. Strašně mě mrzí, že se o téhle knize mezi českými čtenáři příliš nemluví, proto bych na ni chtěla tímhle způsobem upozornit a vřele ji doporučit. Třeba vás překvapí tolik jako mě!

Dětská kniha, u které jsem se nejvíc bavila

Pravděpodobně jste už postřehli, že moc ráda čtu i knihy pro děti. Tak je jasné, že v mém seznamu nemůže nějaká ta dětská kniha chybět! Noční můry! napsal Jason Segel ve spolupráci s Kirsten Miller. Přiznávám, že právě Jason Segel byl důvod, proč jsem si knihu přečetla - mám ho jako herce i komika dosti ráda, proto jsem na jeho literární počin byla zvědavá. Byla tam taková správná dávka napětí, i té strašidelnosti a nechyběl ani humor! Navíc má kniha překrásné ilustrace a o to víc si ji člověk může užít. Opět mám ale pocit, že ji tolik lidí nečetlo, což mě dosti mrzí a stoprocentně vám doporučuji to napravit! Je to prostě super! Nakladatelství XYZ vydalo dokonce už i pokračování.

Když vám pokračování vyrazí dech

A Court of Thorns and Roses od Sarah J. Maas se mi líbil, ovšem našla bych na něm i dost chyb. Nicméně A Court of Mist and Fury mě zastihlo naprosto nepřipravenou a úplně mě to porazilo. Ona ta kniha totiž byla naprosto dokonalá. Věci, které mě na první knize rozčilovaly, tu sama autorka vypichuje a tak nějak to uvádí na pravou míru. Z takového obyčejného retellingu autorka vytváří naprosto originální příběh, který jsem od toho ani nečekala. Romance tu získává nový rozměr. A prostě to bylo totálně boží! No a ten třetí díl, ve kterém má být rozuzlení příběhu Feyre, mě asi zabije. Už tohle totiž byla neskutečná smršť emocí. Jo a rozhodně to netrpí syndromem druhých dílů. No a teď mám chuť si to přečíst znovu. Uf.

I na dospěláčtější knihy se čas našel

Pokoj od Emmy Donoghue jsem vlastně četla na dva pokusy. Poprvé jsem skončila těsně ke konci první části a odložila jsem to na neurčito. Sice mě to zaujalo, ale příliš se tam toho nedělo a já tím nechtěla ztrácet čas. Naštěstí jsem byla přemluvena, abych tomu dala druhou šanci. To jsem zjistila, že jsem skončila těsně předtím, než se začalo něco dít. Jelikož jsem tentokrát věděla, co čekat - ten styl psaní je takový zvláštní, ale reflektující malé dítě a podmínky, za jakých vyrůstal, tak se mi to i četlo lépe. Na podruhé mě to chytlo a až do konce nepustilo. Někdy jsem byla z postav dost frustrovaná, ale stejně mě autorka ohromila tou psychologickou stránkou knihy. Tohle bylo silné čtení, avšak určitě to stojí i za vaši pozornost.

Rick Riordan je stále jednička

V loňském roce jsem se také pustila do úvodních dílů nejnovějších sérií od Ricka Riordana. The Sword of Summer je první díl ze série Magnus Chase and the Gods of Asgard, která zpracovává severskou mytologii. The Hidden Oracle je první díl ze série The Trials of Apollo a navazuje na předchozí řecké a řecko-římské série. Proč je tu uvádím? Protože jsem si obě knížky naprosto užila. Jo, asi už jsem nekritický fanoušek Ricka Riordana, ale mám své důvody, proč se mi to líbilo! V Magnusovi mě nadchla postava Sam, ta severská mytologie (Loki!) a všechny ty humorné narážky na současnou popkulturu a další Riordanovy série. No a u Apolla jsem se nasmála jako už dlouho ne. Jako čtu Riordanovy knihy už pomalu osmým rokem a stále mě to neomrzelo!

I na fantasy došlo

Na to, jak moc mám ráda fantasy, na těch čistokrevných fantasy loni moc nedošlo. Nejblíže k nim má Město schodů od Roberta Jacksona Bennetta, což teda ale byla opravdu výborná kniha. Ten nový svět je úžasně promyšlený, nejvíce oceňuji tu otázku náboženství, kterou autor v knize zpracovává. Líbil se mi i příběh a postavy byly také dost bezva. I se to skvěle četlo. Celkově jsem si to naprosto užila a hrozně, hrozně moc se těším na druhý díl, který nakladatelství Host vydá už teď v lednu!

Nejlepší z komiksů

Nimona od Noelle Stevenson je stoprocentně nejlepší komiks, který jsem v roce 2016 četla. A vlastně je to horký kandidát i na úplně nejlepší knihu, kterou jsem loni přečetla, kdybych měla jmenovat pouze jedno dílo. Nimona je totálně boží. Je to originální, je to vtipné, je to strašně milé a také to dobrým způsobem předává pár mouder. Je to perfektně nakreslené. Už jen po tomhle jednom komiksu jsem si Noelle Stevenson totálně zamilovala a s nadšením se vrhnu do její jakékoliv další tvorby. Letos jí má vyjít nový komiks a už abych ho měla v ruce! No a opět mám pocit, že Nimonu moc lidí nezná, tudíž vězte, že o hodně přicházíte! Fakt, přečtěte si to! Všichni!

A na závěr vás chci seznámit s autorkou, která se za uplynulý rok zařadila mezi mé nejoblíbenější autory. Jedná se o Leigh Bardugo. Přestože mě její Grisha Trilogie příliš neohromila, musela jsem ocenit, že autorka opravdu má talent a zajímavé nápady. No ale pak jsem si přečetla její dvoudílnou sérii Six of Crows a bylo to jasný! V SoC totiž Leigh ukázala, kolik talentu opravdu má a že je schopná se poučit ze svých chyb. Tentokrát totiž přišla s dokonale promyšleným příběhem, s výborně napsanými postavami a ještě rozšířila svůj dobře vytvořený svět. Nicméně jak nadaná autorka je dokázala i skrze doplňkové folklórní příběhy ke Grisha trilogii, i na tak nízkém počtu stran totiž dovedla navodit naprosto mrazivou atmosféru, dokázala zachytit lidské špatnosti a dilemata. Pro mě osobně se zkrátka jedná asi o největší objev mezi autory knih a odteď je ze mě věrný fanoušek Leigh. Neskutečně moc se těším na její nově chystané knihy (například Wonderwoman!) a mám ohromnou radost, že se s ní budete letos moci seznámit i v českém překladu! I kdyby vás Griša nezaujala, počkejte si na Six of Crows a to si přečtěte, rozhodně nebudete litovat!

Z dalších knih, které jsem v loňském přečetla a dosti se mi líbily, bych mohla zmínit The DUFF od Kody Keplinger, Cress a Heartless od Marissy Meyer, The Winner's Curse od Marie Rutkoski, Carry On od Rainbow Rowell (Baz!), The Graveyard Book od Neila Gaimana, Matilda od Roalda Dahla či scénář k Fantastickým zvířatům od J.K. Rowling. Nicméně knihy výše uvedené mě něčím zaujaly krapet více, proto jsem jim výše také věnovala víc prostoru. (Nebo jsou dané knihy dostatečné známé, proto nemám potřebu o nich více psát.)

To by bylo k mému loňskému čtení vše. Snad jsem vás na některou z uvedených knih nalákala a třeba si ji také přečtete! No a také se ráda dozvím, které knihy se v loňském roce líbily vám?