Report o Humbookfestu a spousta fotek k tomu

Jestli nevíte, co včera proběhlo za událost, tak jste asi dlouho byli mimo internet. Nicméně aby všem bylo jasno - včerejší den byl ve znamení druhého ročníku festivalu knih pro mladé jménem Humbookfest. Jelikož jsem se loni na festival z časových důvodů nedostavila, už od jeho skončení mi bylo jasné, že další rok si to zkrátka nemůžu nechat ujít. A jsem naprosto nadšená, že jsem se na festival tentokrát dostala. Avšak ať nepředbíhám, vezmu to hezky popořadě! (V článku je spousta fotek. Dopředu se omlouvám za krapet horší kvalitu. Světelné podmínky nebyly všude pro focení zrovna příznivé.)

Mně osobně sobota začala nekřesťansky brzo ráno. Protože jsem na festival jela z Olomouce, musela jsem vstávat už v půl páté, abych v šest hodin mohla už čekat na vlak. Zpoždění, kterého jsem se obávala, jsme naštěstí nenabrali a před půl devátou jsme byli v Praze. Následoval přesun na Florenc, krátké čekání na třetí kamarádku do naší party a mohly jsme vyrazit!

Jelikož nejsem Pražák a navigování bylo na mě, dost jsem se strachovala, abychom správné místo našly. Stačilo ale na Smíchovském nádraží nastoupit do vyvolené tramvaje a už bylo jasné, že náš směr je správný. Už cestou na zastávku Lihovar jsme viděly do daleka se táhnoucí frontu. Přestože se to dalo čekat, nemohly jsme uvěřit, že by to byla fronta na Humbook. Ale už to byla předzvěst toho, kolik na festivalu bude lidí. 

Tenhle pohled nás při příchodu přivítal. Rychlostí blesku přibývali i lidé za námi. Bohužel zrovna to počasí nebylo moc příznivé, ale fronta se hýbala dobrým tempem a my po chvíli byly už uvnitř. 

Před budovou byly umístěny i tzv. food tracky. Co jsem si všimla, hosté je využívali dost a i obě mé kamarádky si jídlo chválily, takže i za tohle palec nahoru!

Hned při vstupu na vás čekal celý program, ten každý dostal do ruky i v podobě festivalového průvodce. Ty doplňkové brožurky jsem moc ocenila, nechyběla v nich ani mapa, ani krátké představení vystupujících autorů a další zajímavé články navíc. K tomu ještě dobře zvládnutá grafika. 

Zatímco si mé kamarádky šly odložit, já jsem se vydala prozkoumat hlavní sál, kde měly probíhat všechny autorské besedy. Tady už byla akční moderátorka Tereza Tobiášová, která účastníky seznamovala s programem a která měla na starosti moderování všech akcí s autory. Výběr moderátora musím moc pochválit. Bohužel nevím, jak to bylo loni, tak nemohu srovnat, ale myslím, že Tereza zvládla všechno skvěle. I s princem Ládíkem si poradila. Ale o tom až níže.

V sále jsem i rovnou zůstala, protože mě zajímal hned první bod programu zde - beseda s Martinem Bečanem, autorem, který tento týden debutoval knihou Kaziměsti. 

Udělalo mi obrovskou radost, jak plný sál byl - přece jenom český, debutující autor a tolik lidí si ho přijde poslechnout! Radilo se, jak se dokopat ke psaní, jak knihu dotlačit k vydání. Taková perlička z besedy - Martin Bečan vyrábí kouzelnické hůlky a má hrozně rád Harryho Pottera. A pak jsem byla neskutečně nadšená, když jsem viděla, kolik lidí si Kaziměsty i pořídilo. Také mi vykouzlilo úsměv na tváři, když jsem si všimla, že v průběhu besedy byla promítána i krátké citace z mé recenze na knihu. Moc a moc doporučuji dát Kaziměstům šanci, ta finální knížka je fakt nádherná a určitě bude jedině dobře, když Martina podpoříme, třeba to pro něj bude motivace co nejdříve napsat další knihu! 

No a na závěr besedy byli Kaziměsti pokřtěni. Ale jelikož nikdo nemá rád, když se knihy ničí, k polévání Kaziměstů nedošlo, jen se provedl slavnostní přípitek a proneslo se milé přání. Kdyby někdo nevěděl, ta další paní na pódiu je Karolina Myšková, šéfredaktorka nakladatelství Fragment, kterou můžete znát i z YouTube edice #životredaktora od společnosti Albatrosmedia.

Následně jsme se vydaly na menší obhlídku celých prostorů, abychom zjistily, kde co je. Stánek společnosti Presco Group na první pohled poutal pozornost, protože nad ním doslova létaly knihy. Řeknu vám, tenhle způsob výzdoby je prostě parádní!

Na festivalu nechyběla ani tzv. chillout a herní zóna. Nicméně v té jsem se já osobně moc nezdržovala, proto vám o ní nemohu poreferovat. Avšak všimla jsem si, že na stolečkách byly všemožné hry a také v místnosti fungovala wi-fi. Na festivalu nechyběl ani Instagraf, ten byl natolik populární, že u něho bylo pořád plno.

Naše kroky dál vedly na humbookdílnu. Chtěly jsme si vyrobit a odnést nějaké záložky. Naneštěstí jsme zjistily, že jdeme pozdě a všechny záložky jsou už pryč. Musím říct, že to mě fakt zamrzelo, protože dílna podle programu probíhala jen nějakou hodinu a další dvě měla být. Asi se úplně neodhadla míra zájmu. Možná by bylo příště lepší nějak omezit počet záložek na osobu, aby se dostalo na více lidí. 

Nicméně abyste viděli, jak krásné záložky byly k dostání, dovolila jsem si oslovit dvě slečny s žádostí o vyfocení jejich výtvorů. K mé neskutečné radosti se pak ukázalo, že se s oběma znám! Doteď sice jen skrze Instagram, ale fakt jsem doufala, že se na Humbooku potkáme. A nakonec k tomu došlo takovou náhodou! A pak jsem holky potkávala celý den. Tyto záložky vytvořila konkrétně @thedavanity.

A tyhle @prokrastinuji_ctenim. (Holky, jestli to mám špatně, dejte mi vědět!) Na zdobení záložek se mohly užívat všemožné věci - pastelky, fixy, vodovky, ale i laky, třpytky, ozdobné soli. Člověk mohl být zkrátka vážně nápaditý!

Odpoledne probíhala ještě jedna dílna, tentokrát na výrobu svíček. Jelikož jsem měla v programu něco jiného a tentokrát se na ni nedostala, opět jsem využila úžasné kreativity holek - @thedavanity a @prokrastinuji_ctenim, abyste měli představu, jak taková ruční výroba mohla dopadnout. 

Krátce jsem nahlédla i na Fotoworkshop, který vedla Olga, markeťačka z Albatrosmedia a zároveň bookstagramerka a blogerka, která vystupuje pod jménem Nofreeusernames. Olga dávala rady a tipy, jak správně fotit, jak upravovat fotky, atd. Lidí bylo na workshopu dost!

Fotokoutek bylo poté možné využít k pořízení fotek pro vlastní potřebu, ale i fotek do soutěže, která v rámci festivalu probíhala. 

Řeknu vám, knihy lidi nakupovali jako diví! Byla tam doslova neutuchající fronta a to celý boží den! Já na to neměla žaludek, tak jsem se rozhodla tentokrát knihy oželet a zanechala jsem kamarádky ve frontě samotné. Místo toho jsem zamířila na besedu s Jenny Han, která právě začínala. Mimochodem, když beseda skončila, vypravila jsem se kamarádky hledat a ony v té frontě ještě pořád stály! Sice už byly skoro na řadě, ale páni, hodina čekání, to chce pevné nervy. 

Beseda s Jenny Han byla jedním slovem dokonalá. Jenny je přesně taková, jakou jsem si ji představovala - neskutečně milá a hodná osoba. Ze zahraničních autorek jsem se na Jenny těšila nejvíce, pro mě osobně byla hlavním tahounem. Než vám povím něco dál, musím moc pochválit tlumočníka, který měl na starosti všechny besedy s autorkami. Edit. - jméno tlumočníka objeveno! - Karel Janů odváděl svou práci skvěle, přestože to někdy byla dost výzva - třeba Jenny očividně ráda hodně rozvádí své odpovědi.

Na besedě padaly všemožné otázky a to ať už od moderátorky, nebo od samotných diváků. Dost mě pobavilo zjištění, že J. K. Rowling je mezi autory "uctívaná" stejně tak jako mezi čtenáři. Jenny by si hrozně přála se s ní setkat, jen tak si pokecat a pokud možno se spřátelit!

Z dalších informací, které na besedě zazněly a mě osobně zaujaly - Jenny také v dospívání psala milostné dopisy, aby se dostala přes svou zamilovanost. Jen je tedy nikdo neodeslal. Ale inspirovalo ji to k napsání série o Laře Jean - to také na Humbooku prohlásila, že další příběh určitě psát nebude, že třetí kniha pro ni bylo dostatečné rozloučení.

Další otázka se zaměřila na jídlo. Pokud knihy od Jenny čtete, určitě víte, že v nich dává na jídlo velký důraz. Za prvé je to prý kvůli tomu, že má jídlo zkrátka ráda. Za druhé jí jídlo přijde důležité z kulturních důvodů - přestože žijete v cizí zemi, nemluvíte svým rodným jazykem či jazykem svých rodičů, tak alespoň to jídlo vás s vaší kulturou spojuje, dává vám pocit domova. Jenny si celkově myslí, že kulturní reprezentace je důležitá, proto má velkou radost z obsazení filmu, který se podle její knihy chystá.

Ke slovu se dostala i překladatelka jejích knih - Romana Bičíková. Ta říkala, že při překládání měla problém u slov spojených s pečením a s módou - v češtině jichž totiž není tolik jako v angličtině. No a samozřejmě že s překládáním byla spojena i silná chuť na sladké.

A taková perlička na závěr - padl dotaz na její povídku ve sbírce Dárek z pravé lásky a podle slov Jenny na tu povídku skoro už zapomněla. Ale má ráda Vánoce, takže ji bavila psát, přestože jsou podle ní povídky těžší na psaní, jelikož je tam méně prostoru, a autor tak musí pečlivěji volit slova.

A tady vidíte, že jsem nebyla zdaleka jediná, koho beseda s Jenny zajímala. 

Po skončení besedy jsem na chvíli zamířila ven na vzduch. Samozřejmě netvrdím, že by to na festivalu bylo se vzduchem špatné - na ty prostory a množství lidí to bylo ok, ale čerstvý vzduch je čerstvých vzduch. Plus jsem si potřebovala odpočinout od těch davů.

Dalším bodem na mém programu byly Překladatelské oříšky aneb beseda s překladateli Romanou Bičíkovou (překládá Jenny Han), Magdalénou Stárkovou (překládá A. G. Howard), Alžbětou Kalinovou (překládá Joelle Charbonneau) a Petrem Eliášem, což je současný šéfredaktor CooBoo, ale i překladatel knih, např. od Ruty Sepetys. Tohle se mi moc líbilo, čtenářům totiž bylo přiblíženo, jakou práci to překladatel vlastně odvádí, jak to celé probíhá a že to vlastně není žádná sranda.

V rámci programu Harry Potter 20 let došlo i k zařazování do kolejí Moudrým kloboukem! Sama jsem se sice neúčastnila, ale zájem byl vysoký! Pokud se nepletu, k zařazování docházelo s pomocí vyplnění krátkých dotazníků.

No a neustálé salvy smíchu, to byla beseda s Ladislavem Ziburou. Ziburu už strašně dlouho sleduji na Facebooku, právě jsem i začala číst jeho první knihu, proto jsem byla moc zvědavá, jaký bude naživo. A nezklamal. Princ Ládík, již tři roky nepracující člověk, si prostě jel svou. Ten by si to snad celé zvládl odmoderovat sám, proto měla moderátorka problém ho občas ukočírovat, když se zvládla přestat smát. Je to zkrátka komediant, ale zároveň neuvěřitelně upřímný člověk. Jestli máte šanci si zajít na některou z jeho besed, které teď v listopadu a prosinci bude mít, doporučuji tak učinit. 

A třešničkou na dortu byl A-Z Book TAG, který zapojil všechny tři zahraniční autorky. Neměla jsem nejmenší tušení, co od toho čekat, ale nakonec se z toho vyklubal vskutku zábavný program! Jak už napovídá název, šlo o otázky od A do Z, na které jednotlivé autorky odpovídaly. Některé otázky byly vskutku na tělo - třeba kterou knihu si už absolutně nikdy nepřečtou, nebo který bestseller se jim nelíbil. Musím říct, že jsem se upřímně nejvíc bavila sledováním samotných autorek, když porozuměly otázce, v některých případech se zatvářily neskutečně vtipně. Tady mě okouzlila Joelle - přestože jsem od ní nic nečetla a na její besedě jsem nebyla, s jejími odpověďmi jsem se častokrát dokázala ztotožnit. A nebyla jsem jediná, jak bylo hned několikrát vyjádřeno potleskem, po kterém následovalo neskutečné nadšení Joelle. Zkrátka výborné otázky, výborné odpovědi autorek. Za tenhle bod programu dávám velký palec nahoru.

No a pak následovala autogramiáda, které jsem se já ale neúčastnila. Neměla jsem nic k podpisu a když jsem spatřila tu neskutečnou frontu, která se vytvořila a ze které se mi udělalo fakt špatně, vůbec jsem toho nelitovala. Navíc jsme se už musely přesunout na nádraží, kde nás čekal vlak zpátky do Olomouce. 

A tohle jsem si z Humbooku odnesla já. Tašku, zápisník a reading copy Dívky v inkoustu a hvězd jsem získala v rámci VIP vstupu, za který ještě jednou moc děkuji společnosti Albatrosmedia. Placku jsem si sama pořídila. Žádné jiné knihy jsem si nekupovala, jelikož se mi to z festivalu nechtělo tahat, navíc jsem fakt neměla nervy na tu frontu. Musím říct, že kniha vypadá naprosto nádherně, přestože jde pouze o RC. Už se moc těším, až se do ní pustím.

Mám-li to shrnout, já osobně jsem byla z festivalu absolutně nadšená. Neuvěřitelně jsem si to užila. Až na pár drobností to bylo perfektní. Vážně se mi líbil program a po letošním ročníku se nemohu dočkat toho dalšího. I u mých kamarádek převládlo naprosté nadšení. Takže děkuji organizátorům a všem účinkujícím za tak skvělou akci a těším se na příští rok!

A co vy? Byli jste na Humbooku? Jak jste si ho užili? Vyrazíte příští rok znovu? Či pokud jste na Humbooku nebyli, zvažujete účast příští rok?