Knižní shrnutí za 1. polovinu roku 2019

Zdravím!

Už za sebou máme celých šest měsíců z roku 2019, takže jsme hezky v půlce, proto si říkám, proč nesepsat menší shrnutí, ve kterém vypíchnu knížky, které se mi prozatím líbily nejvíce? Stejně tak uvedu to nejhorší a to největší zklamání, ať nejsem jen pozitivní. Mrknu i na knížky, které se v příštích měsících chystají a já se jich nemůžu dočkat.

Nejdřív ale nějaké statistiky.

Celkem jsem přečetla 53 knížek, což dohromady dává 16 199 stran (nebo alespoň tak to počítá GoodReads). 

Ne, nejsem tak dobrá, aby těch 53 knih tvořily jen romány. Devět titulů z toho jsou komiksy, pak tam je jedna kratší povídka (která ale vyšla samostatně) a jedna novela. Dvě knížky jsou obrázkové pro hodně malé děti, takže minimum textu. A jedna knížka jsou básničky pro děti. 

Takže v reálu je to 39 románů, které bych dále mohla rozřadit asi takto:

Knihy pro děti (middle-grade): 7

Young adult fantasy/sci-fi: 12

Young adult beletrie: 8

Fantasy (pro dospělé): 6

Beletrie pro dospělé: 6

A ještě podle jazyků:

Počet knih v češtině: 32

Počet knih v angličtině: 21

To by k číslům bylo asi vše. Teď se rovnou vrhnu na ty knížky, u kterých vám chci nejvíc zdůraznit, abyste je také omrkli, protože mě vážně nadchly!

Skyward od Brandona Sandersona je první knížka, kterou jsem v roce 2019 přečetla/dočetla, no a vzhledem k tomu, že je v tomhle článku, ten rok jsem nemohla lépe začít. Skyward je prozatím rozhodně to nejlepší young adult sci-fi/fantasy, ke kterému jsem se letos dostala. Je to výborně napsané (jak jinak, když je to Sanderson), je to plné humoru, napětí a akce. Spensa je skvělá hrdinka, která sice jede dost sólo, ovšem když už má interakci s někým jiným, stojí to za to! Samozřejmě nesmím zapomenout ani M-Bota, umělou inteligenci z lodě, kterou Spensa objeví. Bez M-Bota by ta kniha ani zdaleka nebyla tak zábavná. Konec ve vás zanechá touhu mít po ruce pokračování. Navíc už za chvíli si budete moci přečíst Skyward i v češtině - Vzhůru k obloze vyjde už v polovině července u nakladatelství Talpress a pozor - české vydání má mít tuhle originální obálku!

Z fantasy pro dospělé bych chtěla vyzdvihnout především knížku Králové Wyldu od Nicholase Eamese, která vyšla u nakladatelství Host. Tohle mělo skoro všechno, co od pořádné fantasy žádám - zajímavý svět (i když to mi tu přišlo trochu moc přeplácané), příběh, který má hlavu a patu a dokáže si udržet mou pozornost celou dobu, čtivý styl psaní a postavy se silnou osobností. Navíc tohle bylo dost jiné fantasy, než na jaké jsem normálně zvyklá - byla to dobrodružná výprava přestárlých hrdinů, které fakt nechyběl humor - hlavně se ty postavy uměly zasmát samy sobě. Bavilo mě to, moc. Je to taková skvělá fantasy na odpočinek. Zde ji zdůrazňuji i proto, že jsem ji jinde moc neviděla, což je velká škoda.

Z nakladatelství Host tu mám ještě jednu knížku, která mě vážně nadchla a u které si přeji, aby ji našlo co nejvíc čtenářů - jde o Barvu vraždy Bee Larkhamové od Sarah J. Harris. V čem je kniha výjimečná? V jejím vypravěčovi Jasperovi - za prvé je Jasper dítě, takže už jen proto se na svět dívá trochu jinak. Za druhé se Jasper pohybuje na autistickém spektru, nepamatuje si lidské obličeje a slyší barvy. No a Jasper se stal svědkem vraždy. Jasper není důvěryhodný vypravěč, sám má věci hrozně popletené, takže musíte číst mezi řádky a hledat v jeho vyprávění vodítka, abyste se dobrali pravdě. Už mám asi dvouměsíční odstup od toho, co jsem knihu dočetla, avšak pořád mi dost jasně vězí v paměti, takže musím uznat, že na mě vskutku zapůsobila. Doporučuji ji zkusit, jen se nesmíte nechat odradit úvodem, který je doslova explozí barev. Ovšem jakmile si na barevné popisy zvyknete, dostanete dost silný příběh.

Z beletrie pro mládež tu mám Sadie od Courtney Summers. Sadie česky vyjde až příští měsíc, já jsem ale dostala tu možnost si ji přečíst o něco dřív. Dneska jsem ji dočetla. Jo, až tak byla dobrá, že ji mám rovnou i mezi tím nejlepším, co jsem za poslední měsíce přečetla. Ještě pořád to vstřebávám, takže se o ní rozepíšu víc později, ale už teď můžu říct, že si to musíte taky přečíst. Sice je to dost drsná knížka a není dvakrát příjemné ji číst, avšak je ve všech ohledech výborná.

A teď bych vám chtěla představit mou novou oblíbenou autorku Brigid Kemmerer. Společně s Brigid je to i Alice Oseman, ale o Alici jsem tu už psala, takže jdu dát přednost Brigid. Pravda, zatím jsem od Brigid četla jsem dvě knížky - A Curse So Dark and Lonely (Temné a osamělé prokletí) a Dopisy ztraceným, nicméně jsem si obě totálně zamilovala a stále se podivuji, s jakou grácií autorka zvládla napsat knížky svým žánrem tak odlišné. Oba příběhy mě dost zasáhly, obě knížky se mi četly skvěle a zamilovala jsem si postavy v obou románech. Děsně se těším, až si od Brigid přečtu něco dalšího. Navíc ji sleduji i online a ona je zkrátka úžasný člověk.

Největší překvapení za poslední půl rok? Bez dlouhého přemýšlení musím říct Zmizení Sáry Lindertové od Kateřiny Šardické. Když jsem se do toho pouštěla, nic jsem od toho nečekala. Vlastně počkat - myslela jsem si, že to bude velký špatný. Což mě teď zpětně mrzí, ale zase mi díky tomu mohla autorka vážně vytřít zrak. Fakt přísahám, že mě tohle chytlo už od první stránky - co stránky, dost možná už od úplně první věty. Jak jsem četla dál, bylo to pro mě jako zjevení - český urban fantasy/mystery román, který nejsem schopná odložit! Nedokázala jsem odhadnout, co se bude dít dál - to se mi už tak často nestává. Pár much to mělo, ale jinak jsem byla spokojená, takže se teď děsně těším, co dalšího autorka napíše.

Z pozitivního už toho tady bylo řečeno dost, nemyslíte? Tak teď k tomu nejhoršímu, co jsem v posledních měsících přečetla. A jo, fakt myslím Krutého prince od Holly Black. Ani nevím, jestli má cenu se tady nad tím rozčilovat, nicméně nechápu popularitu téhle knížky. Je to nudné, předvídatelné, podle mě i nelogické, násilí je tu jen na efekt s cílem čtenáře šokovat. A ty postavy? Bože, to je děs. Absolutně nerozumím té potřebě romantizovat vztah mezi Jude a Cardanem, když ten vztah... prakticky neexistuje? Alespoň v té první knize ne - a jestli v druhé knize něco je, nemám tucha, z čeho to mohlo vzniknout. No prostě - pokud se tu na to někdo ještě chystáte, ušetřete si čas a nečtěte to.

A ještě než přejdu k chystaným knížkám, na které se těším, mám tu ještě to největší zklamání. Tím je Kulti od Mariany Zapaty. Pravda, úplně náruživý čtenář podobných romantických knížek pro dospělé nejsem. Nicméně čas od času si něco podobného ráda přečtu, no a o Marianě Zapatě a její tvorbě jsem slyšela jen a jen slova chvály. Jak je v tomhle žánru to nejlepší, co může člověk najít. Uznávám, asi je to moje vina, že jsem si nechala tu knihu tolik vyhypovat, ale fakt jsem čekala vtipné, odlehčené čtení s pomalým vývojem vztahu hrdinů. Vážně jsem nepočítala s tím, že dostanu pět set stránek dlouhou knížku, která by úplně v pohodě šla osekat na polovinu, protože je plná nudných popisků, opakujících se myšlenek a scén. Nebyl tam ten humor, který jsem čekala. Mezi hrdiny jsem cítila nulovou chemii. A ani nedokážu vyjádřit, jak moc alergická jsem začala být na slovo kadí. Neříkám, že je ta knížka vyloženě špatná, v té druhé polovině mě čtení i docela bavilo, ovšem zklamání jak hrom to bylo.

Ty chystané knížky, na které se těším, jsem se rozhodla vybrat jen z anglických novinek, protože těch českých titulů je až moc, navíc ještě nemá každé nakladatelství venku ediční plán.

 

Prosím pěkně, může být už říjen, abych mohla konečně dostat svou dávku Simona a Baze? Aneb Wayward Son od Rainbow Rowell o tom, co dělá vyvolený poté, co splnil to, pro co byl vyvolen.
No a pak to vypadá, že v listopadu nebudu vědět, co číst dřív! Za prvé vychází Call Down the Hawk od Maggie Stiefvater, což pokud máte přečtený celý Havraní cyklus, tak jistě chápete, proč se na to těším.

 

Za druhé vyjde Blood Heir od Amélie Wen Zhao, která málem nevyšla, protože Američani milují reagovat přehnaně, ale nakonec bude, takže ji rozhodně podpořím!
Za třetí vyjde Starsight od Brandona Sandersona - myslím, že nemusím vysvětlovat, proč se zrovna na tohle těším.

Za čtvrté (a jako poslední) tu mám The Guinevere Deception od Kiersten White - tohle má být převyprávění mých oblíbených artušovských legenda, avšak z pohledu Guinevere, tak jsem zvědavá!

Pokud se ptáte, co budu číst - je toho hodně, ale žádné konkrétní plány nemám. Tak uvidíme. Snad se mi bude dařit a třeba těch dalších padesát knih zvládnu.

Co říkáte na můj výběr? A co vy, co vás nejvíc za ten půl rok nadchlo? Nejvíc zklamalo? Ani za mák se vám nelíbilo? Určitě mi dejte vědět do komentářů, budu zvědavá!