Mia Corverová započala svou pomstu, jedno jméno konečně může vyškrtnout ze svého seznamu. Také se nakonec stala Čepelí Rudé církve, i když z pohledu řady členů neprávem. Mia nyní pilně plní úkoly, které jí Církev zadává, jenže se tím ani trochu nepřibližuje ke své vysněné pomstě. Když se pak vynoří pochyby, jestli by měla Církvi zůstat věrná, a naskytne se šance vytvořit plán, který by znamenal smrt jejích nepřátel, Mia se po něm bezhlavě vrhne. Stává se tak jednou z gladiatii, připravená bojovat na život a na smrt. Bohužel nic nejde úplně podle plánu. Podaří se Mie i tak dotáhnout vše do konce a dostát své pomsty?
Jméno australského autora Jaye Kristoffa je u nás čím dál známější - ještě aby ne, když letos navštívil literární festival Humbook. Jay v Čechách nejdříve prorazil sérií Illuminae, kterou píše s Amie Kaufman. Jedná se o sci-fi, které se výrazně liší svým grafickým zpracováním. Ovšem ještě víc si čtenáře získal svou sérií Nikdynoc, na první díl navazuje díl druhý - Boží hrob a sérii uzavírá Darkdawn, což česky vyjde někdy příští rok. Jay aktuálně pracuje na knize o upírech.
Možná si pamatujete, že jsem z Nikdynoci nebyla natolik nadšená jako ostatní čtenáři. Vnímala jsem ji jako fajn knížku, ale s větším odstupem jsem si uvědomila, že byla spíš jen průměrná. Nicméně zakončení měla Nikdynoc výborné, proto jsem měla naději, že Boží hrob by mohl být podstatně lepší. Takže jak to nakonec s tou knihou dopadlo?
Tož oproti Nikdynoci se s Božím hrobem vrháme po hlavě do akce a autor šlape na plyn prakticky celou knihu. Rozhodně máte pocit, že se pořád něco děje - jeden souboj střídá druhý, dojde i na nějakou tu vraždu, spiknutí, ale i humornou scénu. Půlku knihy se nám střídá současnost s dobou pár měsíců zpátky. No ale co z toho je opravdu zásadní? Co je důležité pro ten skutečný vývoj toho příběhu? Tak v úvodu máte pár zajímavých informací, pak kolem poloviny máte jednu výraznou kapitolu a opravdu důležitý je opět až co? No přeci konec. Tam si zas Jay nahází jeden zvrat za druhým - něco z toho jsem odhadla, v něčem mě zase upřímně překvapil, za což dávám palec nahoru. Ale zbytek knihy je vlastně jen výplň. Sice zábavná výplň, ale stále jen výplň.
Zas trochu lépe poznáváme ten svět a jeho pravidla, i když Jay v této části především buduje to tajemství kolem Temných. Mia sama neví, co se svými schopnostmi dokáže, protože toho je očividně víc, než si myslela. Tak nějak předpokládám, že ta záhada se bude více řešit v třetí knize a jsem dosti zvědavá, jestli se z toho něco vyvrbí, nebo jestli Jay jen na efekt mlží.
Mia se v této knize snaží všechny okolo a především samu sebe přesvědčit, jak moc nelítostná vražedkyně je. Samozřejmě je tomu přesně naopak a bylo by zajímavé vidět, kdy se s tím konečně smíří a uzná to, uvidíme, jak si s tímhle Jay poradí.
V příběhu se dočkáme řady nových postav, ale spousta z nich se tam jen tak mihne, nikdo z nich není o moc výraznější a nemyslím si, že by v pokračování hráli nějakou větší roli. Takže si podobně jako u jedničky nebudu do týdne pamatovat, jak se kdo jmenuje.
Je tu i romantická linka, ke které se nechci konkrétně vyjadřovat, protože spoilery, ale opět se domnívám, že by ta kniha přežila i bez toho.
Nicméně z postav jsem si stejně nejvíc oblíbila Pana Laskavého a Zatmění. Jejich vzájemné pošťuchování jsou ty nejzábavnější a nejvtipnější části knihy.
V příběhu se dočkáme řady nových postav, ale spousta z nich se tam jen tak mihne, nikdo z nich není o moc výraznější a nemyslím si, že by v pokračování hráli nějakou větší roli. Takže si podobně jako u jedničky nebudu do týdne pamatovat, jak se kdo jmenuje.
Je tu i romantická linka, ke které se nechci konkrétně vyjadřovat, protože spoilery, ale opět se domnívám, že by ta kniha přežila i bez toho.
Nicméně z postav jsem si stejně nejvíc oblíbila Pana Laskavého a Zatmění. Jejich vzájemné pošťuchování jsou ty nejzábavnější a nejvtipnější části knihy.
Celkově tedy dostanete akční jízdu, která se příjemně čte, člověk se u ní pobaví a oddechne si, ale i když máte tu knihu tak dlouhou, příběh je v zásadě tak jednoduchý, že se dá shrnout do pár vět. Máme tam nakousnuté, co by se mohlo probírat v závěrečné knize, což by mohlo být dosti zajímavé, avšak hodně záleží, jak to Jay pojme. Na třetí knize bude záviset, jestli tím Jay kvalitu celé trilogie pozdvihne, nebo naopak shodí. Tak uvidíme, jak mu to dopadne.
Takže ano, mě osobně Boží hrob bavil více než Nikdynoc, z mého pohledu se jedná v zásadě o dobré pokračování. Jestliže vás bavila už jednička, budete s dvojkou spokojení. Pokud vás Nikdynoc moc nevzala, ale její konec vám přišel dobrý, dejte Božímu hrobu šanci, mohl by vás příjemně překvapit.
Číselné hodnocení je 80% a jsem zvědavá na závěr!
Takže ano, mě osobně Boží hrob bavil více než Nikdynoc, z mého pohledu se jedná v zásadě o dobré pokračování. Jestliže vás bavila už jednička, budete s dvojkou spokojení. Pokud vás Nikdynoc moc nevzala, ale její konec vám přišel dobrý, dejte Božímu hrobu šanci, mohl by vás příjemně překvapit.
Číselné hodnocení je 80% a jsem zvědavá na závěr!
Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji společnosti Albatros Media.
Knihu si můžete objednat na stránkách e-shopu.
Údaje o knize
Český název: Boží hrob
Originální název: Godsgrave
Autor: Jay Kristoff
Přeložila: Adéla Michalíková
Série: Nikdynoc
Díl: 2.
Nakladatelství: CooBoo, 2019
Počet stran, vazba: 528 stran, hardback
Hodnocení na GoodReads: 4,58/5 (17 827 hodnotících)
Nemůžu říct, že bych z téhle série byla vyloženě nadšená, ale už mi zbývá jen jeden díl, tak to dočtu :-D
OdpovědětVymazat