Recenze: Magie útočí

Autor: Ilona Andrews
Originální název: Magic Strikes
Přeložila: Hana Šimečková
Série: Kate Daniels
Díl: 3.
Počet stran, vazba: 272 stran, hardback
Nakladatelství: Fantom Print, 2012
Hodnocení na GoodReads: 4,47/5 (13 989 hodnotících)
Hodnocení obálky: 4/5 (ale jó, líbí se mi)

Něco málo k ději
Kate Daniels prostě nebude mít klid. Obzvlášť, když začala pracovat pro Řád rytířů milosrdné pomoci.
Všechno to začíná vraždou člena Smečky. Pak Kate musí dojít pro svého přítele Dereka, který se pokusil vloupat do bytu Saimana - podivného známého Kate. Derek se snažil ukrást lístky na takzvané Půlnoční hry, kde mezi sebou bojují různé bytosti, ale i lidé a kam mají kožeměnci zakázaný vstup pod hrozbou smrti. A Derek samozřejmě nechce říct proč se tam chtěl dostat O pár dní později je nalezený polomrtvý, přestože by se měl zvládnout uzdravit. Kate se vůbec nelíbí, že Derekovi někdo takhle ublížil a proto se dává do pátrání, které ale zahrnuje i účast v Půlnočních hrách. Kate naštěstí na nic není sama, ale dokáže všechno vyřešit v čas?

Autorka a styl psaní
O Iloně Andrews jsem vám tu už vykládala, jelikož jsem hodnotila i předchozí dva díly. Nicméně radši to zopakuji. Pod jménem Ilona Andrews se nachází manželé Ilona a Andrew Gordonovi. Ti žijí v Oregonu společně s dvěma dětmi, třemi psy a kočkou. O Kate zatím vyšlo pět knih, ale chystají se i další. Nedávno vydali knihu Gunmetal Magic, která je sice ze světa Kate, ale hlavní hrdiny tu představují jiné postavy z knihy - Andrea a Rafael. A nesmím zapomenout, že pod pseudonymem Gordon Andrews sepsali několik doplňujících e-booku, kde převyprávějí nějaké části z knih o Kate z pohledu Currana.

Jako vždy je tahle kniha vyprávěna v ich-formě, tudíž jen z jednoho pohledu a tenhle pohled samozřejmě patří Kate. Já osobně jsem si na to už zvykla a vlastně už mi ani nechybí, že knihu nevypráví i někdo jiný. I když pokud by sem tam nějakou kapitolu odvykládala jiná postava, určitě by to bylo jisté oživení. Ale Kate není špatný vypravěč. Navíc, pokud si chci přečíst něco z pohledu Currana, tak se mi nabízí ty e-booky, kde jsou přepsané ty nejzajímavější kapitoly. :)

"Ta přísaha už dávno neplatí." Curran, Pán šelem Atlanty, vůdce Smečky a hajzl neuvěřitelný, který opravdu doslovně držel Derekův život v drápatých prackách, malého génia krevního slibu zprostil, jakmile se aféra redpointského stalkera uzavřela.

Příběh, průběh děje
Nápad s těmi Půlnočními hrami se mi líbil. Jistým způsobem byl originální, protože jsem ještě o něčem takovém nečetla. Samotná zápletka tentokrát nebyla tak průhledná jako u druhého dílů, řekla bych, že jsem byla vývojem děje více překvapená. Dokonce se tu objevilo i pár zvratů, které pro mě byly poněkud nečekané. Ale se samotným příběhem jsem vážně spokojená. :)

Spokojená jsem i s průběhem děje, jelikož se pořád něco dělo, co mě nutilo číst dál a dál. Už od začátku mě kniha bavila a těžko se mi odkládala. Nenašla jsem žádná hluchá místa, u kterých bych se nudila. Když nebyla zrovna akční část, naopak tu byla část vtipná, humorná a nebo jinak zajímavá, protože se jednalo o rozhovor mezi Kate a Curranem. Takže z mé strany opět spokojenost.

Na povrchu pergamenu byl výrazným zlatým písmem vytištěný nápis PŮLNOČNÍ HRY. "Co jsou Půlnoční hry?"
"Turnaj magických bytostí jen pro zvané."
No páni. "Budu to brát tak, že se jedná o nelegální turnaj."
"Velmi nelegální. A navíc jsem přesvědčený, že Pán šelem výslovně zakázal členům Smečky účastnit se i přihlížet podobné akci."

Prostředí
Zase se dozvídáme něco víc o světě Kate. Autoři nám opět poodhalují další informace o existenci další, jiných bytostí, které nebyly dříve představeny. To se mi líbilo. Použití indické mytologie bylo zajímavé a člověk se zase něco přiučil, i když já jsem něco málo už znala - ať už ze školy nebo z jiné knihy. Ale stejně se mi to líbilo. Jsem dost zvědavá na to, co nám představí příště. :)

Postavy
Kate je pořád stejně fajn a já ji mám stále stejně ráda. Jen už nepůsobí tolik tajemně, jelikož jsme se o ní zase dozvěděli něco nového - hlavně co se týká její minulosti a konečně byl potvrzen její původ. Ti moudří určitě už dopředu věděli jakého původu tedy je, ti méně všímaví se to tedy dozví. Avšak stejně je dost věcí, které o Kate ještě nevíme a autoři tak stále mají co poodhalovat. A jsem dost zvědavá jak se Kate bude vyvíjet dál, protože oproti prvnímu dílu je přece jenom trochu jiná - hlavně v tom, že má přátelé, kteří ji dříve chyběli. Čtenář teď vidí, že ona není jen statečná a chytrá, ale i obětavá a o své blízké se dobře stará.

Curran byl tentokrát v knize o něco méně - aspoň podle mě. Tedy co se týká zhruba první poloviny. Tam se mihl jen párkrát, jinak měla spoustu prostoru samotná Kate. Ale pak přišli ty Půlnoční hry a my Currana dostali ve zhuštěné formě a byl tam skoro pořád. Jak já ho zbožňuju. I když je někdy protivný, zároveň je úžasně roztomilý a k sežrání. :D Ale dohromady s Kate, to je něco! Já ty scény s nimi miluju. :D

Byla jsem ráda, že v knize se objevily i jiné postavy, které získaly více prostoru. Mluvím hlavně o Andree a Rafaelovi. Ti dva se mi ohromně líbí a jako páreček k sobě skvěle sedí. Ti dva jsou fakt číslo a já jsem ráda, že je autoři do knihy zapojili.
Nepřicházíme ani o Julii, zvláštně nadanou dívku, která byla představena v druhém dílů a kterou si pod svá křídla vzala Kate. Ta holka je taky dost dobrá, sympatická a já ji mám ráda - hlavně díky tomu, že není nijak perfektní.
Samozřejmě tu vystupovali i další kožeměnci jako je Derek, doktor Doolittle, Jim nebo nově představená Dali a já jsem vesměs měla ráda všechny. Dokonce mám ráda i toho Saimana, který Kate tolik leze na nervy.

Opřela jsem se do židle. "Můžu vám donést vaše jídlo, Vaše Veličenstvo? Můžu vám říct, jak jste silný a mocný, Vaše Veličenstvo? Můžu vám vybírat blechy, Vaše Veličenstvo? Můžu vám políbit prdel, Vaše Veličenstvo? Můžu..."
Všimla jsem si, že Rafael sedí naprosto nehybně. Ztuhlý jako socha, pohled upřený kamsi za mne nad mou hlavou.
"Zrovna stojí za mnou, že?"
Andrea pomalu přikývla.
"Technicky vzato by to mělo být 'mohla bych'," odtušil Curran hlasem hlubším, než jsem si pamatovala. "Protože mě žádáš o dovolení."

Pocity, dojmy, hodnocení
Sama za sebe jsem z knihy úplně nadšená! Miluju to, jak je napsaná. Miluju humor, který je v ní použit. Zbožňuju většinu postav, které dokázali autoři vytvořit. Líbí se mi nápady, příběh a prostředí, které autoři v knihách o Kate vytvořili. A zbožňuju vztah mezi Kate a Curranem, přičemž musím říct, že je to čím dál lepší a já se už nemůžu dočkat dalšího dílu. Strašně moc se těším na to, jak se to mezi nimi vyvine. Knihy o Kate se řadí mezi mé nejoblíbenější urban fantasy a já jsem fakt ráda, že jsem tyhle knihy objevila. Tenhle díl byl prostě skvělý, zatím ze všech nejlepší. A já vám ho jen vřele doporučuji. A zároveň s tím celou sérii o Kate nebo jakékoliv jiné knihy od Ilony Andrews.

Konečné hodnocení:
10/10


- Recenze byla doplněna ukázkami z knihy Magie útočí od Ilony Andrews.
Přečtete si recenzi na první díl a druhý díl.
Zdroj obálky: www.goodreads.com
Zdroj obrázků: www.deviantart.com a www.google.cz

Písnička v rámci Zpěvavého léta: