Kristie čte

Vzhledem k tomu, jak pozdě jsem přidala poslední vykecávačku, přicházím s další po relativně krátké době. Ale snad vám to nevadí. Ono ji sice začínám rozepisovat na začátku prosince, ale bůh ví, kdy se dostanu k jejímu opravdovému uveřejnění, že ano. Plus se aspoň něco na tom blogu objeví, když nic dalšího pořádně nestíhám. Listopad utekl až nechutně rychle. Ani jsem se nenadála a byl fuč. To také znamenalo, že mi zmizela ta fůra času na školní povinnosti, takže jsem byla donucena se do nich už fakt vrhnout, protože tady končila všechna sranda. Něco už mám za sebou, ale spousta mě toho teprve čeká, i když o tom vám popovídám v prosincové vykecávačce, teď se jdeme zaměřit na měsíc padajícího listí!

Tož tu máme další měsíc a to znamená i další mé vykecávání za měsíc uplynulý. Má aktivita v říjnu byla ubohá, ale asi se už zkrátka musím smířit s tím, že takhle to pravděpodobně ještě nějakou dobu bude. Aspoň do té chvíle, než se naučím efektivně využívat svůj volný čas, ano. Ono to totiž není o tom, že bych neměla nápady, že bych neměla o čem psát, je to právě naopak - nápadů mám spíš až moc, takže si nedokážu pořádně vybrat, k čemu si konečně sednu a sepíšu to. No a přesvědčit se k tomu, že bych nějaký článek měla nacvakat, mi dá strašnou práci. I se čtením to u mě není nijak slavné, ale tak to mám už pár měsíců, tudíž s tím jsem už jaksi smířená - doba, kdy jsem za měsíc přečetla i jen pět knih je už asi nenávratně pryč (jen až se budu muset vrhnout na povinnou, tak mé výkony pravděpodobně rapidně vzrostou). Nicméně co se týče samotného října - mám za sebou více než měsíc na vysoké! Také měsíc bydlení na koleji, bydlení v úplně cizím městě, o čemž se můžete dočíst níže, první se ...

Sliby, chyby - to je rčení, které v současné chvíli na mou osobu sedí patrně nejvíce. Ačkoliv jsem vám slibovala, jak hrozně moc budu v srpnu aktivní, došlo k pravému opaku. Za to se vám velice omlouvám, hrozně mě to mrzí a zároveň i štve. Avšak těžko teď budu měnit něco, co se už stalo, spíše se musím tentokrát pokusit se vážně polepšit. Mou neaktivitu způsobila nechuť ke čtení, která mi nakonec nadále trvala a taková celková nenálada dělat něco ohledně blogu. Spíš jsem využívala volna a trávila ho s kamarádkami. No a taky jsem se začínala psychicky připravovat na přesun na kolej a celkově na život vysokoškolského studenta. Tudíž jsem toho v srpnu a zatím ani v září moc nepřečetla. Ale zase jsem se mrkla i na nějaké seriály a filmy. Konkrétně jsem se krátce o všem rozepsala níže.

Za červen jsem se na vás s vykecávačkou vykvákla, proto pro vás dnes přináším své povídání týkající se obou uplynulých měsíců. V červenci to s mou aktivitou bylo ubožoučké, za což se vám ještě jednou omlouvám, ale zkrátka na mě přišla taková tvůrčí a čtecí krize, která ke mně většinou minimálně jednou za ten rok dorazí. Často je to v létě, ona ta vedra člověku na náladě zrovna nepřidávají. Prostě to u mě bylo v červenci takové podivné, avšak upřímně doufám, že tu netvůrčí náladu mám už za sebou a snad se mi bude v srpnu a v následujících měsících dařit podstatně lépe. Strašně mě mrzí, že to na mě přišlo zrovna v červenci, kdy jsem toho měla v plánu spousty a chtěla jsem být hrozně aktivní a prostě jsem měla strašně velké plány, které nevyšly. Jelikož se vrátit v čase nedokážu (obraceč mi zatím nikdo nedal a TARDIS je také v nedohlednu), musím nad svou neschopností přestat fňukat a smířit se s tím, že jsem to prostě pokašlala. Takže dost mých keců okolo, jdeme k tomu shrnutí.

Hned na úvod vám musím říct, že jsem se rozhodla na blogu zavést novou rubriku pod názvem Vykecávačka , i když to jste si mohli asi odvodit už z toho nadpisu článku. Možná vás i napadne, o co v této rubrice půjde - vykecat se z toho, co se za uplynulý měsíc událo u mě, tudíž to bude trochu osobnějšího rázu. Nakonec jsem se rozhodla, že sem budu dávat i to, co jsem za daný měsíc přečetla či viděla .  Zkrátka jsem se rozhodla přestat se Studentem knihomolem, kterého jsem na blogu doteď pravidelně publikovala. Stejně jsem se v rámci něho rozepisovala i o věcech, které se přímo čtení netýkaly, i když jsem se omezovala v tom, o čem všem jsem chtěla psát. Teď už se omezovat nebudu. Myslím, že tak budu spokojenější a vám to snad vadit nebude.