Přeskočit na hlavní obsah

Knižní zpověď I. - Od kolébky do školy


Knižní zpověď má na svědomí Fanta Light a více informací naleznete ZDE.

1. Jsi knižní tip?
Rozhodně ano. Určitě jsem knižní tip.

2. A co tvoje rodiče a příbuzní?
Já bych řekla, že i oni docela jsou knižní tip. Mamka určitě, ta knížky čte pořád. Dále dost knížky čte děda a babička. Taťka si jednou za čas taky nějakou přečte a sestra, ta konečně začíná více číst.

3. A vrstevníci?
Tak půl na půl. Někteří čtou stále, mají třeba rádi i stejné žánry. Ale pak tu jsou takoví, kteří nečtou vůbec. Nebo o tom nevím.

4. Vyprávěli ti vaši nebo příbuzní pohádky, když jsi byla malá? Pokud ano, jaké?
Pohádky mi vyprávěla mamka, to si pamatuji. A jaké? No, takové ty klasické, jako je Červená Karkulka, O kůzlátkách, Sněhurka nebo Popelka.

5. Četli ti rodiče nebo příbuzní pohádky, když jsi neuměla číst? Pokud ano, jaké?
Ano a čtenářkou opět byla má mamka. Pokud si vzpomínám dobře, četla mi hlavně pohádky od Boženy Němcové, od Erbena a pak i pohádky od bratří Grimmů či o Aladinovi a čtyřiceti loupežnících.

6. Uměla jsi již před školní docházkou číst?
Tohle jsem nevěděla jistě a tak jsem se na to zeptala mamky. A ta říká, že jsem číst neuměla, jelikož jim přišlo zbytečné mě to učit dopředu.

7. Jaká byla tvá první (nebo alespoň patřila mezi ně) knížka, kterou jsi přečetla sama?
Hm... To byla tuším dětská knížka Kočka Kačka herečkou. Tu jsem měla ráda, protože měla i hezké ilustrace. Samozřejmě, že si nejsem jistá, ale myslím, že to byla tahle knížka.

8. Bála jsi se některé pohádky?
Psané pohádky ne. Ale pohádky kreslené jsem se bála. Tuším, že se jmenovala princezna Anastazie nebo tak nějak. A z té jsem měla strach, jelikož jsem po jejím zkouknutí měla noční můry.

9. Jaká byla tvá nejoblíbenější kniha než jsi šla do školy?
Jé, tak v to si nejsem jistá. Ale asi jsem měla ráda nějaké ty pohádky, které mi mamka četla. Takže něco od Němcové.

10. Chtěla jsi být nějakou tvojí oblíbenou postavou?
Asi jako každé děvče jsem toužila být princeznou. A nebo čarodějkou, chtěla jsem umět kouzlit. Avšak nějakou konkrétní postavou jsem být nechtěla.

11. Měl jsi ve škole problémy se čtením?
Já sama si to nepamatuji, ale mamka říká, že jsem s tím problémy neměla a stále nemám.

12. A co tvoji spolužáci?
Tak to si bohužel nepamatuju. Možná ano, možná ne. Nejsem si jistá.

13. Jakou knihu jsi měla ráda na prvním stupni (do 5. třídy)?
Milovala jsem knihy od Enid Blytonové! Ty byly a jsou boží! Pak ještě knihy jako Týna a Pony, ty byly též skvělé.

14. V pubertě se jistě něco změnilo, tak co druhý stupeň (od 6. do 9. třídy, popřípadě tercie - kvarta na gymnáziu)
To jsem se pomalu přeorientovala na fantasy. Přečetla jsem si Harryho Pottera (kterého zbožňuji!), dále Narnii, pak Odkaz dračích jezdců, Jeho temné esence, Nástroje smrti a spoustu, spoustu dalších knih.

15. A na střední škole, popřípadě vysoké?
Na střední škole jsem teď, takže u oblíbených knih by tam asi patřily ty samé, jako jsou v předchozí otázce. Plus bych navíc ještě zmínila Šifru mistra Leonarda, Přechod, knihu Tetovaný a Shakespeara, jelikož od něho jsem vlivem povinné četby musela něco číst a překvapivě mě to bavilo!

16. Jak se tvé oblíbené žánry měnily?
Nejdříve to byly pohádky, pak jsem přešla k dětským dobrodružným knížkám, poté jsem dlouhou dobu četla skoro jen a pouze fantasy. Teď čtu dost knihy z YA, urban fantasy, sem tam nějaké ty mystery knihy, kriminálky, ale i u fantasy zůstávám.

17. Četli jste si ve škole z čítanek? Do kolikáté třdy?
Hm... To si moc nepamatuji, jelikož my z čítanek příliš nečetli. Ale asi bych řekla, že tak do páté třídy. Pak jsem přešla na gympl a tam se mi čítanka vůbec nedostala do ruky. Učitel měl své vlastní texty.

18. Museli jste ve škole mít čtenářské/kulturní deníky? Pokud ano, kdy to začalo a trvá to do teď?
Tohle jsem já ve školy nikdy mít nemusela a nikdy jsem si to nevedla. Nicméně teď, když už mám povinnou četbu k maturitě, tak si musím tvořit do školy portfolio z knich, které jsem musela přečíst.

19. Doporučovala vám učitel/ka nějaké knihy?
Jé, tak to si nejsem jistá. Možná, že se náš učitel sem tam zmínil, že taková knížka je pěkná, tak ať si jí přečteme, ale já na jeho doporučení nikdy nic nečetla.

20. Máš ráda povinnou četbu (musíš je prostě přečíst ať chceš nebo ne)?
Já se vyloženě s povinnou četbou setkala až teď, v prváku. Tento rok jsme museli přečíst zatím tři knihy a ještě nás jedna čeká. Mám za sebou epos O Gilgamešovi, pak Antigoné a Romeo a Julie. Ještě mě čeká Lakomec od Moliéra. Za všeho nejhůře se mi četla ta Antigoné. Další díla nebyla tak hrozná, ale těch co přijdou se docela bojím, jelikož si myslím, že mě nebudou bavit. Takže pokud to shrnu, povinnou četbu ráda nemám, jelikož mi ubírá čas na jiné knihy.

21. A co taková doporučená (jsou to knihy, ze kterých si můžeš vybrat)?
Nějak nevím, co si pod pojmem doporučená četba představit. Avšak asi to budou knihy, které jsou k maturitě též a které si můžeme vybrat. No, to já ještě číst nezkoušela, ale chystám se na to.

22. A učebnice?
Čtu jen pokud nemohu najít sešit :D... Jedinou učebnici, kterou si vážně sem tam pročtu, je učebnice fyziky, jelikož naše učitelka je neschopná a nedokáže nám vysvětlit vyučovanou látku. Takže asi tak.

23. Jak se k učebnicím chováš?
Já se k nim chovám dost dobře. Přece jenom si je teď už musím platit, učebnice jsou drahé a já je nechci jen tak zničit.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Přidejte se k Alžbětě a rozluštěte záhadu hotelu Winterhouse / Hotel Winterhouse

Alžběta Somersová je jedenáctiletá dívka, které před pár lety tragicky zemřeli rodiče, od té doby žije se svou tetou a strýcem, přičemž se všichni navzájem nesnáší. Jedinou útěchou a radostí jsou pro Alžbětu knihy a všemožné hádanky, které miluje. Pak se stane něco nečekaného a patrně ta nejvíc vzrušující věc v Alžbětině životě - někdo její tetě a strýci zaplatí dovolenou a jí přes vánoční prázdniny pobyt v tajemném hotelu Winterhouse. Teta a strýc nic nezpochybňují, na dovolenou bez otázek vyrazí a Alžbětu i přes její protesty do hotelu pošlou. Přestože je to v hotelu krásné, Alžběta se musí pořád sama sebe ptát, kdo jí do hotelu poslal a proč? Podaří se jí rozluštit tato záhada? A co všechny ty záhady spojené se samotným hotelem - rozluští Alžběta i je?

Zákaz pořizování knih aneb jak se v nakupování aspoň trochu omezit

Dneska Kath na svém blogu Kath's World of Books uveřejnila článek s pravidly ohledně nakupování knih. Jejich cílem má být omezení nakupování, nenakupování zbytečných knih a podobně. Já jsem se rozhodla zapojit, protože si mnohdy pořídím naprosto zbytečné knížky, které se pak marně snažím prodat. I když je pravda, že poslední dobou na sebe dávám více pozor, pořád bych byla radši, kdybych si některé knihy nekoupila, ale knihomol jako já si holt nemůže pomoct. :D Také musím myslet na neustále se ztenčující volné místo v mé knihovničce a pečlivěji tak vybírat knihy, které stojí za to mít doma. :) A jaká pravidla, že jsem si to stanovila? 1. Nebudu si pořizovat žádné nové série od neosvědčených autorů - myslím tím autorů, se kterými nemám zkušenosti a nevím, jak mi sednou. 2. Nebudu si pořizovat knihy jen kvůli pěkné obálce. 3. Nebudu  si pořizovat další díly sérií, ze kterých mám doma jen první díl, dokud ten první díl nepřečtu. 4. Omezím pořizování knih z young adult žánru.

Recenze: Královská hraničářka [RV]

Autor: John Flanagan Originální název: The Royal Ranger Přeložila: Zdena Tenklová Série: Hraničářův učeň Díl: 12. Počet stran, vazba: 456 stran, hardback Nakladatelství: Egmont, 2014 Hodnocení na GoodReads: 4,43/5 (2 370 hodnotících) Hodnocení obálky: 4/5 (libí se mi :)) Něco málo k ději Už je to mnoho let, co byl Will Dohoda hraničářským učněm a také je to již nějaká doba, co byl sám sebou. Po tragédii, která zasáhla jeho život, je Will jako vyměněný a netouží po ničem jiném než po pomstě. Pokud se jeho přátelům nepodaří vymyslet, jak Willovi pomoci, patrně to s ním skončí špatně. Naštěstí Halt přichází s nápadem, který nejen že pomůže Willovi, ale mohl by vyřešit i zapeklitou situaci, ve které se nachází Horác s princeznou Kasandrou. A tak Will dostává svého prvního učně.