Autor: Lisa
McMann
Autorka a styl psaní
Lisa McMann se narodila ve státě Michigan, v USA, i když v
současné době žije v Arizoně se svým manželem a dvěma dětmi.
Spisovatelkou chtěla být již od své 4. třídy a nakonec se jí
to také povedlo. Na svém kontě má jak jednotlivé romány, tak i
knižní série. Mezi její nejznámější knížky patří asi ty
ze série Lovkyně snů (u nás vydalo nakladatelství
Fragment). V současné době pak pracuje na svých sériích
Unwanteds a Visions.
Originální
název: Cryer's Cross
Přeložila:
Romana Bičíková
Počet
stran, vazba: 216 stran,
paperback
Nakladatelství:
Fragment, 2013
Hodnocení
na GoodReads: 3,74/5 (5 341
hodnotících)
Hodnocení
obálky: 4/5 (mně osobně se
dost líbí! :))
Něco málo k ději
Cryer's Cross je docela obyčejné městečko, kde se každý zná s
každým a kde se nikdy nic zvláštního neděje. Jenže pak zmizí
prvačka Tiffany Quinnová, což zasáhne všechny obyvatele. I přes
rozsáhlé pátrání se Tiffany nepodaří najít, proto lidem z
městečka nezbývá nic jiného, než hledání vzdát a pokusit se
na tuhle nešťastnou událost zapomenout. I Kendall Fletcherová se
o to snaží. Jenže přestože Tiffany příliš neznala, nedokáže
na ni přestat myslet, musí se zabývat tím, co se jí stalo –
její porucha jí nedovoluje to nechat být. A pak městečkem otřese
druhá tragédie. Zmizí další student. A tentokrát se Kendall
začnou dít už vážně divné věci.
Autorka a styl psaní

Od Lisy McMann jsem už četla
první díl ze série Lovkyně snů, takže jsem zhruba věděla, co
mám asi čekat. Takže něco docela osobitého a zase trochu jiného.
A Prokleté město určitě osobité je. Moc autorů, od nichž knihy
čtu, jako Lisa nepíše. Lisa vypráví v přítomném čase z
pohledu vypravěče, takže tu knížku nevypráví žádná z
postav. Stejně jako v Lovkyni snů jsou i zde spíše kratší věty,
i když né tak krátké a strohé jako v té Lovkyni. Plus je na
začátku každé kapitoly pár vět označených jako MY.
A občas právě kvůli těm pár větám mi naskočila husí kůže
a díky tomu bylo vyprávění poněkud zajímavější.
Jinak se kniha celkově čte
docela dobře, snadno a rychle. Rozhodně nejde o žádné náročné
čtení.
Vše začíná právě pátráním
po zmizelé Tiffany. V následující kapitole se posuneme o
několik měsíců dopředu a čtenář je seznamován s Kendall,
jejími zájmy, její rodinou a také s celým městečkem, kde žije.
Moc zajímavého se nestane, dokud nedojde na druhé zmizení. Pak se
knížka rozbíhá poněkud více a také se toho více děje. I když
pořád jde spíše o Kendall a její psychické rozpoložení, než
o něco akčního. Ale mě tenhle vývoj událostí bavilo sledovat.
Ke konci byla knížka docela dost dobrá, ale konečné vysvětlení
mě úplně nenadchlo.
První půlka knížky se mi
zdála trochu slabší než ta druhá. Druhá půlka má zajímavější
vývoj a trochu větší spád. I když opravdu nečekejte nic
akčního. Knížka se odehrává ve strašidelném duchu a pokud
budete mít to správné rozpoložení, tu správnou atmosféru,
mohlo by to na vás působit docela dobře. Já osobně jsem včera
během čtení večer neměla úplně nejlepší pocit. Avšak
opravdu tu jde spíše o tu psychiku, řekla bych. Konec je slušný,
docela ke knize sedí. Kniha by vás snad neměla stihnout nudit, na
to se čte dost rychle.
Autorka se na prostředí moc
nesoustředí, příliš velký význam mu nedává. Jí v knize jde
spíše o postavy a o příběh. I když je fakt, že se snaží
vykreslit prostředí toho tajemna. Což jí, pokud knihu čtete k
večeru, docela jde. Ale pokud knihu čtete přes den, moc to na vás
asi nezapůsobí.
Postavy
Kendall byla postavou docela
zajímavou, i když hlavně díky své obsedantně kompulzivní
poruše. Tím se odlišovala nejen od všech postav v knize, ale
odlišuje se tím i od postav z YA knih obecně. Já tedy zatím o
hrdince s takovou poruchou ještě nečetla. A přitom díky té
poruše mi přišla Kendall sympatická a prostě jiná. Sedla mi i
charakterem. Proti Kendall vůbec nic nemám.
Naopak mě příliš nebral
Jacián (vážně by mě
zajímalo, kam autorka na ta klučičí jména chodí...),
který tu působí jako mužský hrdina. Autorka se ho sice snažila
vykreslit jako drsňáka, který je vlastně ve skutečnosti velký
dobrák, ale nezvládla to podat dostatečně dobře, aby mě nějak
zaujal. Takže se pro mě z Jaciána stal další hrdina, kterých je
mnoho.
V knize vystupuje ještě několik
postav, i když mají trochu méně prostoru. Ale vesměs to jsou
prostě obyčejní lidé, kteří většinou nijak nevyčnívají a
svým charakterem neoslní.
Od knížky jsem prakticky nic
nečekala, takže to ve finále beru jako takové fajn čtení.
Knížka se mi totiž četla dobře, rychle a nemusela jsem u ní
tolik přemýšlet. Nápad sice nemá špatný, ale konečné
vysvětlení mě tolik nenadchlo. Kendall není špatná postava, i
když autorka si nejvíce vyhrála právě s ní, ostatní postavy
tak pěkně vytvořené nejsou. Nicméně to této knížce zas tolik
nevadí, řekla bych, i když zamrzet to může. Celkově je to
prostě taková jednohubka, která si jistě najde své čtenáře.
Pokud vám sedla Lovkyně snů,
je dost možné, že vám sedna i tato knížka a bude se vám líbit.
Ale i pokud vám Lovkyně snů nesedla, stejně vám doporučuji se
na Prokleté město podívat, vážně je docela fajn. Avšak
nečekejte žádný horor, tak strašidelná ta knížka není. :)
Konečné
hodnocení:
7/10
Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Fragment.
Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství.
Zdroj obálky: www.fragment.cz
mně na psaní McMann sedla právě ta strohost. Tak nějak mě... fascinovala. Navíc u Lovkyně měla kniha i nějaký ten děj... aspoň trochu. Ale po trojce Lovkyně jsem to vzdala a raději si tuhle knihu jako RC ani nebrala, protože tuším, že by se mi nelíbila. Hezká recenze, pěkně shrnula, i když šlo poznat, že místy tancuješ na hraně, abys vše vyjádřila, hm, korektně. :D
OdpovědětVymazatMně se u Lovkyně ta strohost taky moc líbila a přesně jako tebe mě tak nějak fascinovala. :D I když já u Lovkyně zatím zůstala na prvnímu dílu, takže ten vývoj událostí nemůžu moc soudit. :) Ale nemyslím si, že by zrovna tebe mohla tahle knížka nějak nadchnout, takže máš správný odhad. :) No jó, no. :D
Vymazat