Recenze: Srdce v sázce

Autor: Alyxandra Harvey

Originální název: Hearts at Stake

Přeložila: Ina Leckie

Série: Kronika Drakeových

Díl: 1.

Počet stran, vazba: 256 stran, hardback

Nakladatelství: Jota, 2011

Hodnocení na GoodReads: 4,05/5 (9 788 hodnotících)

Hodnocení obálky: 3/5 (taková obyčejná, no)

Něco málo k ději

Solange Drakeová je jediný upír ženského pohlaví, který se ve starobylém rodu Drakeových kdy narodil. Tento fakt ji činní velice výjimečnou dívkou – bylo o ní totiž proneseno proroctví, že se jednou stane královnou a všechny upíry sjednotí. A kvůli tomu pro ni vyplývají i velké problémy – někteří upíři ji chtějí unést proto, aby jim rodila děti a někteří ji chtějí naopak zabít, aby nemohlo být proroctví vyplněno, a k tomu všemu tu jsou ještě lovci upírů, kteří chtějí upíry obecně vyhladit. A teď se blíží její šestnácté narozeniny, čili její proměna. Avšak Solonge na to není sama – nejen, že má milující rodiče a sedm starších bratrů, kteří ji chrání, ale je tu i její nejlepší smrtelná kamarádka Lucy, jež je ochotná za ni nasadit i svůj krk.

Autorka a styl psaní

Alyxandra Harvey se narodila v Montrealu, jen jeden den po Vánocích, avšak v současné době žije v kamenném viktoriánském domě v kanadském městě Ontario – a podle jejích slov tam s ní žije i pár duchů. Miluje středověké šaty a je schopná kdykoliv začít recitovat všechno z Paní ze Shalott, asi i proto byla několikrát obviněná z toho, že se narodila ve špatném století. K psaní přičichla již ve svých devíti letech, ovšem první její vydanou knihou se stalo až Srdce v sázce.

Stylem psaní mě kniha nijak zvlášť nezaujala, bohužel. Nevím, jak moc to ovlivnila případná autorčina nevypsanost, ale snadno, lehce a rychle se mi to nečetlo. Kniha je také vyprávěná ze dvou pohledů – z pohledu Solange a z pohledu Lucy. No, kdyby na začátku kapitoly nebylo napsáno, která z nich vypráví, prakticky bych to nepoznala. Vyprávění vůbec nebyla nijak osobitá, což beru jako mínus.

Příběh, průběh děje

Příběh byl hrozně průměrný, nijak zvláště originální. I když mi přijde, že ho hlavně kazily ty postavy, nicméně o tom později. Dějově jde spíše o takové poslepování pár scén dohromady, které na sebe sice navazují, ale jsou docela klišé a pro YA knihy typické – je tu nějaký to napadaní, únos, zrada, záchrana. Nic neznámého, nic zajímavého.

Sice tu je dost rádoby akce – ta občas není tak hrozná, ale také je tu spousta řečí – ty mě upřímně nudily. Nejvíce mě bavila kniha asi kolem půlky, ke konci mě to nebavilo už vůbec a prakticky jsem přeskakovala řádky, abych to měla už dočtené.

Prostředí

No, zase tu máme upíry. Je škoda, že v tomhle díle o nich čtenář získá jen nějaké střípky informací. Pokud jsem to správně pochopila, jsou tu rozdíly mezi upíry z prastarých rodů, kteří se tak rodí a mezi upíry, kteří jsou stvořeni. Pak jsou tu různé druhy upírů, jenže to je popsáno jen letmo a v příběhu se tihle tvorové skoro neobjeví. Upíři v této knize mají svoje pravidla, jsou odlišní od klasických upírů (i když ne moc), ale stejně si myslím, že si s tím autorka mohla pohrát více. Ale kdo ví, třeba si s tím autorka více pohrála v dalších dílech, možná v tom prvním vytváří jen hrubé obrysy. Jenže zatím mě tím autorka vůbec nedokázala zaujmout.

Postavy

Tak ty byly otřesné. Na celé knize jde patrně o nejhorší z prvků. Postavy mi přijdou hrozně bezcharakterní, skoro ani k jednomu z jmen si nedokážu vybavit nějakou povahu, něco, co by pro postavu bylo typické. Nikoho jsem si nezvládla oblíbit a v paměti mi uvízla snad jen ta Solange, i když to asi bude tím jménem. Postavy jsou většinou rádoby perfektní (no jo, upíři), jinak však hrozně nudné.

Solange je prostě holka, která mermomocí odmítá postavení, jež jí bylo určeno, až je tím protivná. U Lucy mi to občas silně zavánělo Mary Sue, to samé se týká Nicholase (bratr Solange). A to nemluvím o jakémsi vztahu, který byl mezi Lucy a Nicholasem – ten byl naprosto umělý, hrozně odosobněný, bez jakýkoliv citů, přestože se z toho autorka snažila dělat velkou romanci. No hrůza. Celkově mi přišly ty vztahy v knize neskutečně falešné.

Postavy jsou jednoduše příšerně ploché, nezajímavé a nemají žádný charakter.

Pocity, dojmy, hodnocení

Od této knížky jsem nečekala nic. Na začátku sice nevypadala tak hrozně, ale s postupem čtení jsem začínala litovat, že jsem se do ní pustila. Dočetla jsem ji pouze s přemáháním a také proto, že jsem ke konci už přeskakovala řádky. Tahle knížka byla celá zlá – nelíbily se mi postavy, příběh také za moc nestojí, prostředí je průměrné a styl psaní taktéž neoslní. Z YA knih, které jsem četla, bych tuto označila za jednu z nejhorších. Avšak možná jsem na tuhle knížku už jednoduše moc stará. Docela věřím, že mladší čtenářky si přijdou na své a kniha se jim bude líbit. :)

Konečné hodnocení:

3/10

Zdroj obálky: www.goodreads.com

Zdroj obrázků: zde, zde, zde a zde