Vykecávačka za srpen a (část) září

Sliby, chyby - to je rčení, které v současné chvíli na mou osobu sedí patrně nejvíce. Ačkoliv jsem vám slibovala, jak hrozně moc budu v srpnu aktivní, došlo k pravému opaku. Za to se vám velice omlouvám, hrozně mě to mrzí a zároveň i štve. Avšak těžko teď budu měnit něco, co se už stalo, spíše se musím tentokrát pokusit se vážně polepšit.

Mou neaktivitu způsobila nechuť ke čtení, která mi nakonec nadále trvala a taková celková nenálada dělat něco ohledně blogu. Spíš jsem využívala volna a trávila ho s kamarádkami. No a taky jsem se začínala psychicky připravovat na přesun na kolej a celkově na život vysokoškolského studenta. Tudíž jsem toho v srpnu a zatím ani v září moc nepřečetla. Ale zase jsem se mrkla i na nějaké seriály a filmy. Konkrétně jsem se krátce o všem rozepsala níže.

Přečteno za srpen a září:

  

Babička pozdravuje a omlouvá se od Fredrika Backmana je jediná kniha, kterou jsem za srpen přečetla. Jo, jsem ostuda. Měla jsem takové plány na prázdniny a nakonec jsem z nich zvládla asi jen jednu knihu, ehm. Jinak co se týče Babičky - řadím se mezi výjimku, tahle kniha se mi totiž líbila o něco více než Muž jménem Ove. Zkrátka mi to přišlo neuvěřitelně kouzelné a více jsem se o knize rozepsala v recenzi.

Babí léto od Magdy Váňové byl recenzní výtisk od nakladatelství Šulc-Švarc, který mě lehce potrápil. Sice se mi to četlo dobře, ale zase jsem se do toho musela vždycky přemlouvat. To mě utvrdilo v tom, že si ty recenzní výtisku musím vybírat pečlivěji a nehlásit se na recenzi jen proto, že nějaké další nakladatelství shání recenzenty. Můj názor na tuto knihu si můžete přečíst v recenzi.

Anna a Anna od Charlotte Inden byla hrozně moc milá knížka, kterou jsem prakticky přečetla za jednu cestu vlakem. Také je to kniha, kterou jsem četla naposledy a která mi konečně přihrála tu správnou náladu, mám díky ní zase chuť do čtení a taky do psaní článků. Určitě na ni plánuji sepsat recenzi, můžete ji čekat v následujících dnech, určitě do konce příštího týdne!

Co teď čtu / mám v plánu ještě číst?

  

Aby ta část o knihách nebyla úplně prázdná, mám tu pro vás ještě krátké povídání o knihách, které buď do konce září stihnu snad přečíst, nebo aspoň rozečíst, uvidíme.

Okamžik všeho od Shelly King právě čtu, jsem sice teprve na začátku, ale ta knížka se mi zatím čte sama, což je pro mě skvělé, něco takového právě potřebuji. No a je to hodně o věcech, které souvisejí s knihami, tudíž si myslím, že se mi to bude líbit.

Vlak naděje od Christiny Baker Kline si chci přečíst od té doby, co jsem na něj po vydání slyšela tolik chvály. Na tuhle knihu se už moc a moc těším, plánuji se do ní pustit hned po knize Okamžik všeho, tak doufám, že se mi bude líbit tak, jak čekám.

Že je Agnes český překlad knihy Burial Rites od Hannah Kent jsem docela dlouho nevěděla. Nějak mi to nedošlo. Plus jsem si o Agnes myslela, že jde o severskou kriminálku. Naštěstí jsem o tom byla informována, tudíž si už nemusím stýskat, že Burial Rites nevyšlo v češtině a v klidu se můžu do překladu pustit.

Co zajímavého jsem v srpnu a v září viděla?

Na začátku srpna jsem byla v kině na animované pohádce V hlavě, která mě osobně vážně moc nadchla. Strašně se mi líbilo to zpracování emocí, ten pohled na dětské myšlenky. Bylo to krásné. Film jsem doporučovala i u Neliss v rámci jejího článku Blogerky odporúčajú, tam si o mém názoru na film můžete přečíst ještě něco navíc.

Také jsem v klidu svého domova viděla film Ladíme 2, ze kterého jsem taková rozpačitá. Jasně, trochu mě pobavil. A to závěrečné vystoupení se mi moc líbilo. Jenže v porovnání s prvním dílem mě to zdaleka ani tolik nebavilo. Škoda. Ale co se dá dělat.

Mnohem víc jsem se za uplynulé (necelé) dva měsíce věnovala seriálům. Konečně jsem se podívala na opěvovaný seriál Temný případ (True Detective), tedy na první sérii. Herecké výkony tu jsou výborné, fakt na jedničku. První polovina mi přišla taková slabší, ovšem ta druhá šlapala už dost dobře. Nicméně musím říct, že třeba takový britský Broadchurch se mi líbil mnohem, mnohem víc. Avšak určitě vám musím Temný případ doporučit, obzvlášť pokud vám detektivky nejsou cizí.

No a naprosto jsem propadla sitcomu Parks and Recreation. Už nějakou dobu vím, že ten seriál existuje, jen jsem tomu nevěnovala velkou pozornost. Pak jsem si ale na ten seriál přečetla článek na Edně, který mě hodně nalákal. Proto jsem to zkusila. A fakt mě to chytlo - už jsem se zvládla dostat někam k páté sérii a zatím mě to stále baví! Tohle sice nebude ten pravý šálek kávy pro každého, avšak jestli vám sitcomy nevadí, určitě se na tento mrkněte! 

No a teď nám začíná nová seriálová sezóna, dokonce už dneska bude odvysílán první díl nové série Doctor Who, jéj! A za pár dní tu je Modern Family. A spousta dalších seriálů, u kterých nemám dokoukané série předchozí, takže mám rozhodně co dělat, jop.

A co jinak?

Jak jsem psala už v úvodu, srpen jsem hodně trávila a svými kamarádkami. Však je teď už tak často vídat nebudu, proto jsem si je musela užít, dokud to šlo. Jestli mě paměť nešálí, k srpnu jinak v podstatě nemám moc co říct.

Přestože září nemáme ještě celé za sebou, chtěla jsem k němu už pár slov napsat, ještě než začnu chodit do školy a budu plná dalších dojmů, se kterými se s vámi podělím zase jindy (možná na konci října, uvidíme). Hned první týden v září jsem strávila na univerzitním Seznamováku, kde jsem si vlastně jen potvrdila to, že podobné akce asi fakt nebudou pro mě. Pak jsem byla ještě týden doma, než přišel další týden, který byl v duchu velkého stěhování na kolej. Sama jsem do Olomouce vyrazila už ve čtvrtek, abych si stihla nějaké věci tady zařídit a abych to tu mohla s mojí spolubydlící Lumos omrknout. Dneska mi dorazil zbytek věcí, tak už tu snad budu moci fungovat jako normální bytost. Na kolejích to nebude tak špatné, avšak určitě se budu domů těšit víc, než jsem si myslela. Na druhou stranu tady patrně budu mít větší klid než doma, tudíž bych mohla víc pozornosti věnovat blogu.

Co se týče školy, začíná mi teď v pondělí. Těším se tam, ale jsem i dost nervózní. Nemám moc dobrou představu, jak to tam bude vypadat a fungovat. Dost velké nervy jsem měla se sestavováním rozvrhu - nejdříve to vypadalo, že z angličtiny nebudu mít žádné přednášky. Nakonec jsem měla obrovské štěstí a pár lidí se z předmětů odhlásilo, tak jsem si zapsala aspoň něco. Teď můj rozvrh vypadá mnohem lépe, než jak jsem si ho představovala - náročné mám jen úterý, zbylé dny jsou takové volnější. Jen teda v příštím semestru to bude patrně větší hrůza.

Mám pocit, že ty následující týdny neskutečně utečou a já vám tu za chvíli budu brečet, jak hrozné je zkouškové období. Však uvidíte.

Co říjen?

Neodvažuji se hádat, jak to v říjnu bude. Nebo jen do konce září. Nemůžu vám slíbit, že budu hrozně aktivní, obzvlášť pokud to pak nedodržím. Ale můžu říct, že aktivní být chci a budu si držet palce, aby mi to vyšlo.

Jinak tedy zvažuji, že bych v říjnu navštívila LITR - Knižní veletrh autorských a uměleckých publikací, který se koná tady v Olomouci. Tahle akce proběhne poprvé, proto by asi nebylo špatné ji podpořit alespoň krátkou návštěvou. Jestliže mi to vyjde, určitě o tom něco napíšu.

To je ode mě asi vše. Jak se máte v poslední době vy? Co pěkného jste naposledy přečetli?