Listopadová vykecávačka

Vzhledem k tomu, jak pozdě jsem přidala poslední vykecávačku, přicházím s další po relativně krátké době. Ale snad vám to nevadí. Ono ji sice začínám rozepisovat na začátku prosince, ale bůh ví, kdy se dostanu k jejímu opravdovému uveřejnění, že ano. Plus se aspoň něco na tom blogu objeví, když nic dalšího pořádně nestíhám.

Listopad utekl až nechutně rychle. Ani jsem se nenadála a byl fuč. To také znamenalo, že mi zmizela ta fůra času na školní povinnosti, takže jsem byla donucena se do nich už fakt vrhnout, protože tady končila všechna sranda. Něco už mám za sebou, ale spousta mě toho teprve čeká, i když o tom vám popovídám v prosincové vykecávačce, teď se jdeme zaměřit na měsíc padajícího listí!

Téměř přečteno za listopad:

Samozřejmě jsem z toho četla jen tu část Znamení zrodu, jak jsem tu už zmiňovala. Celé jsem to dočetla až v prosinci, ale abych tu mohla aspoň něco zmínit, zařadím to mezi listopadové čtení (a budu doufat, že v prosinci vůbec něco přečtu). Abyste věděli, tohle je kniha o českém národním obrození, takže je plná informací, které se tohohle období týkají a které jsou občas dost těžko stravitelné. Byl to pro mě záhul (já blbá jsem to totiž četla poctivě, hezky všechny stránky, že jo...). A napsat k tomu těch deset stran (a to podotýkám, že ručně na papír!) mi dalo zabrat stejně tak. Byla jsem nejšťastnější, když jsem to měla za sebou, fakt!

Další čtení:

Stále mám rozečtou tu Smrtnou zimu od Kate A. Boorman, ale to plánuji v prosinci konečně dočíst. Vlastně i musím, když ji máte slíbenou v soutěži.

Konkrétní čtecí plány na prosinec nemám, ale fakt, fakt doufám, že zvládnu aspoň něco, protože se čtecí výzvou na Good Reads jsem smutně pozadu, fňuk.

U čeho jsem prokrastinovala:

V kině jsem nebyla, na to ani nebyl čas, navíc mě tam ani nic nezaujalo. Nicméně v prosinci se do kina chystám! A proto jsem asi dva nebo tři dny v listopadu strávila sledováním Star Wars - epizody IV. - VI. Já ty filmy neviděla roky! Koukat na ně byla taková příjemná nostalgie - když jsem byla prcek, tak to dávali v televizi neustále. Zjistila jsem, že si to i docela dobře pamatuji, i když jsem měla pár věcí lehce pomíchaných. No a neuvěřitelným způsobem mě to nalákalo na Epizodu VII.! Dost jsem si nadávala, že jsem si to pustila tak brzo a nemůžu hned zavítat do kina. Ovšem aspoň ze mě stihlo vyprchat to chvilkové neuvěřitelné nadšení, tudíž nehrozí tak velké zklamání z nového filmu, kdyby k němu mělo dojít.

Konečně jsem viděla i Ant-mana! Na něm jsem v kině nebyla, protože jsem mu tak úplně nevěřila. Teď toho zpětně docela lituji - rozhodně by bylo lepší jít do kina na tohle než na ty druhé Avengery. Ant-man se mi totiž vážně, vážně moc líbil! Ježíš, jak já jsem se u něj zasmála! Stoprocentně teď patří mezi mé nejoblíbenější Marvelovky.

Z filmů to bude asi vše.

Na podzimní seriálovou novinku Quantico jsem slyšela hodně chvály a i když žánrově odpovídá seriálům, které mě baví, trvalo mi dost dlouho, než jsem se k tomu dostala. Za což jsem ale na jednu stranu i ráda - nemusela jsem netrpělivě čekat na každý nový díl, to až teď. On ten seriál totiž vážně je tak dobrý, jak o něm všichni mluví. Mě neuvěřitelně baví. Má neskutečně sympatické obsazení. A zkrátka pořád musíte přemýšlet nad tím, kdo za tím zatraceným spiknutím teda opravdu stojí! Za mě palec nahoru a těším se na zbytek série!

Že pro mě bude listopad neproduktivním měsícem jsem čekala i proto, že Netflix měl vypustit svou další marvelovskou sérii - tentokrát Jessicu Jones. Po výborném Daredevilovi jsem se na ni těšila hodně a má očekávání byla relativně vysoko. Samozřejmě jsem se do ní pustila hned po uveřejnění, že jo. Mé jediné štěstí u Jessicy bylo takové, že na mě už od prvních dílů nepůsobila tak návykově a já ji zvládla odolat. K největšímu napětí došlo, až když jsem si dovolila se na ni s klidným svědomím dodívat. Celkově to hodnotím jako hodně, hodně dobré. Jiné, než jsem čekala, ale dobré. No a David Tennant si to tam neuvěřitelně dává! Ježíš, ten ty psychopaty umí ale zahrát!
Také jsem viděla nejnovější epizody Doctora Who. A to i to finále, ze kterého mám tak rozporuplné pocity. Teď už jen vánoční speciál, na který jsem dosti zvědavá, a pak bůh ví jak dlouhé čekání na další sérii před námi.

A jak žiju?

Tak nějak mi to ubíhá - škola, brigáda, další věci okolo, které zaberou nějaký čas. Trochu mi dny začínají splývat dohromady. Lehce mě děsí, jaká rutina se z toho stává, ale spadnout do rutiny je asi pro každého normální, ne? Zkrátka to u mě teď není nijak zajímavé, ale špatně se nemám, takže si rozhodně nestěžuji.

Hodně se těším na Vánoce. Ani ne tak kvůli Štědrému dnu, který u nás budeme mít o den posunutý, takže se vám s dárky (především těmi knižnímu) pochlubím až dvacátého pátého. Spíš se těším domů a na to krátké volno, které mě čeká. A prostě mě baví ta vánoční atmosféra, kdy člověk může jen lenošit, odpočívat a tak. Člověk sice tyhle činnosti může dělat i během roku, ale o Vánocích to působí tak nějak jinak. Nemáte ten pocit? No ale také se dosti těším, co rodina bude říkat na dárky ode mně - letos jsem si na nich dala hodně záležet, takže upřímně doufám, že jim s nimi udělám radost.

Jó, v listopadu jsem viděla první sníh! Shodou náhod u nás doma poprvé sněžilo, když jsem tam byla! Ani nevíte, jakou radost jsem z toho měla! Taky se mi nechtělo věřit, že jako fakt sněží. Náš psík viděl sníh poprvé a byl z něho dosti nadšený - rozhodně mu velice chutnal.

Když nad tím tak přemýšlím, v listopadu se toho zkrátka tolik nestalo, nebo mi to alespoň neutkvělo v paměti, abych o tom mohla napsat. Tudíž článek tady asi ukončím, abych nezačala plácat zbytečné blbosti.

Mějte se krásně a užívejte si tu vánoční atmosféru! Vysokoškolákům přeji hodně štěstí v těch následujících týdnech, určitě ho budete tak jako já potřebovat.