Mít superschopnosti neznamená být hrdinou

Uplynulo už více než deset let od doby, co se na obloze objevila Kalamita a změnila životy všech. Nikdo neví, jaký je její původ, ani co přesně to je, i když připomíná jakousi hvězdu. Jedno je ale jisté - její existence způsobila přeměnu obyčejných lidí na lidi se schopnostmi, kterým se říká Výjimeční. Naneštěstí se všichni Výjimeční otočili na stranu zla, neobjevil se mezi nimi žádný hrdina, který by se postavil na stranu lidí bez schopností. Výjimeční se rozhodli vládnout a téměř po celém světě způsobili destrukci. Jedním takovým Výjimečným je Ocelové srdce, který se rozhodl si zabrat Newcago. V den jeho převzetí vlády byl zabit otec Davida Charlestona, sám Ocelové srdce se o to postaral. Ovšem také to byl den, kdy David viděl nezranitelné Ocelové srdce krvácet. A David je odhodlaný ho vidět krvácet znovu.

Brandon Sanderson je pro mě osobně pan autor, patří k mým naprostým oblíbencům a nevěřím, že by mohl někdy napsat něco vyloženě špatného. Nejvíce se drží žánru fantasy, ale občas zabrousí i k sci-fi či k úplně jinému žánru. Píše knihy pro dospělé, pro dospívající i pro děti. Zvládá krátké povídky (novely), ale i rozsáhlé romány. Máte-li si přečíst jen jednu věc z jeho tvorby, na sto procent to musí být Mistborn.

Bylo jen otázkou času, než se konečně pustím do téhle trilogie pro mládež. Teď když už je celá venku, mohla jsem se do ní konečně začíst s vědomím, že jestli mě čeká moc infarktové zakončení, aspoň budu mít pokračování hned po ruce. A páni, rozhodně nejsem prvním dílem ani v nejmenším zklamaná!

Brandon Sanderson touto knihou dokazuje, že když se do YA románu pustí opravdu schopný autor, může z toho vzniknout i něco vskutku inteligentního, originálního a překvapivého. Sanderson své příběhy vážně promýšlí. Plány, které postavy v knize dávají dohromady, jsou logicky vystavěné a vlastně působí i dost uvěřitelně (v rámci toho světa, samozřejmě). Úžasné je i to, že se nezapomíná ani na záložní plány, a že jsou většinou potřeba. Vždycky se najde něco, co se může pokazit.

Kromě toho, že je příběh velmi promyšlený, je také neskutečně akční. Sanderson se nezdržuje zbytečným popisováním dnů, kdy se nic neděje a rovnou skáče od jedné mise k druhé. Díky tomu příběh neztrácí dech a nemáte nejmenší šanci se nudit. Čtenář je neustále udržován v napětí. I proto vám těch téměř 400 stránek doslova uteče před očima.

S budováním prostředí a nového světa Sanderson nemívá problémy a to platí i pro tuto knihu. Přestože můžete najít množství superhrdinských komiksů, ve kterých těch superschopností bylo využito nepřeberné množství, Sanderson si stále uchovává originalitu. Minimálně v tom pojetí, že se z obdarovaných lidí stávají výhradně padouši. Důvod k tomu není konkrétně vysvětlen, ale jisté náznaky tu jsou a já věřím, že se na to dostane v pokračování. V podstatě to je takové zamyšlení nad tím, co by se stalo, kdyby se všichni se schopnostmi rozhodli je využít ve svůj prospěch než v prospěch druhých. A upřímně? Já myslím, že je i reálnější, že by lidé své nadání využili ke svému vlastními obohacení. Jako velké plus beru i to, že proti Výjimečným se staví obyčejní lidé (takzvaní Zúčtovatelé), ukazují, že člověk nemusí mít výjimečné schopnosti, aby něco dokázal, ale důležité je spolupracovat.

Co se týče postav, jejich charakter je ve většině případů představen skrze jejich činy. Je pravda, že se Sanderson nezabývá jejich přílišným popisováním a až s průběhem děje se pořádně vyjasňuje, kým vlastně jsou. To se mi líbilo. Ten tým fungoval velmi dobře, byla mezi nimi ta správná energie. Jen trochu úsměvná mi přišla postava Profesora, měla jsem strašný problém si ho nespojovat s Profesorem X z X-menů.
Ještě se ale musím vyjádřit k té úplně hlavní postavě, k Davidovi, který je zároveň vypravěčem příběhu. Právě s Davidem jsem měla asi největší problém a přijde mi jako největší slabina knihy. Na jednu stranu se mi líbil a většinou ohledně něho dávalo všechno smysl, nicméně mě ale zároveň kolem něho něco strašně rozčilovalo. Nedokážu říct co přesně. Ale možná neměl být tím přímým vypravěčem, možná mi vadilo hlavně to.
Jinak moje nejoblíbenější postava je rozhodně Cody. On má dokonalý smysl pro humor.

Mám-li to shrnout, nenechte se u téhle knihy odradit tou obálkou. Jestli si myslíte, že žánr YA za nic nestojí, tak vám doporučuji si tuhle knihu přečíst, protože vám dokáže, že i YA jde napsat dobře. V rámci žánru to skutečně řadím k tomu nejlepšími, co si můžete přečíst. V rámci tvorby od Brandona Sandersona to je krapet slabší, ale pořád je to dobré.
Pokud holdujete (tak jako já) superhrdinským filmům / seriálům, je tahle knížka to pravé pro vás. Jestli hledáte pořádně akční jízdu, najdete to tu také. Plus tohle je jedna z mála YA, které bych doporučila i přednostně klukům.

Číselně hodnotím 90% a s nadšením se pouštím do pokračování!

Údaje o knize
Originální název: Steelheart
Český název: Ocelové srdce
Autor: Brandon Sanderson
Přeložil: Petr Miklica
Série: Zúčtovatelé
Díl: 1.
Nakladatelství: Talpress, 2015
Počet stran, vazba: 384 stran, paperback
Hodnocení na GoodReads: 4,15/5 (89 447 hodnotících)