Přeskočit na hlavní obsah

Atmosférická a fascinující povídková sbírka


Sbírka dvanácti povídek zasazená do prostředí Argentiny, ve velké převaze do hlavního města Buenos Aires, která reflektuje špinavost, drsnost a nebezpečí nejen toho prostředí, ale i jeho obyvatel. Realita se tu stýká s fantastičnem, minulost s přítomností. Protagonisté jsou ženy, muži, děti. Chudí, bohatí, ti někde mezi. Ale nejdůležitější otázkou u těchto povídek je, co budete za skutečnost považovat vy?

Mariana Enriquez je argentinská autorka narozena roku 1973. Vystudovala žurnalistiku a sociální komunikaci, v současné době pracuje jako zástupce šéfredaktora v deníku Página/12. Věnuje se povídkové, ale i románové tvorbě. Právě kniha Co nám oheň vzal jí přinesla největší úspěch, povšimli si jí nakladatelé po celém světě, vyjde i v anglickém překladu.

Musím se přiznat, že tahle kniha mě uhranula hlavně svou obálkou. Opravdu, kdyby se nakladatelství Host nerozhodlo pro tak krásnou obálku, určitě bych nad pořízením a přečtením knihy váhala mnohem déle. A když mám teď tu knihu přečtenou, tak musím říct, že k ní ta obálka perfektně sedí. Naprosto úžasně vystihuje její atmosféru a vyjadřuje to (kulturní) prostředí, ve kterém se to odehrává. Nicméně mě to samozřejmě zaujalo i podle anotace, říkala jsem si, že by to mohlo být zase něco jiného, než co jsem normálně zvyklá číst.

A to to tedy bylo! Stoprocentně se jedná o jednu z nejzvláštnějších a nejpodivnějších knih, jaké jsem kdy četla, ovšem myslím to v tom nejlepším možném smyslu slova!

Jednotlivé povídky jsou dost odlišné, každá je v nějakém prvku naprosto svá. Jsou různě dlouhé, psané různým stylem, mají různý typ hrdinů, avšak pár věcí mají i společných. Tak třeba autorka strašně ráda nechává na čtenáři, aby si sám a podle sebe domyslel, jak to vlastně dopadlo. Je to jen na vás a na tom, jak bujnou fantazii máte. Někoho by mohla tahle neurčitost rozčilovat, ale mně to přišlo geniální, protože pro mě osobně to jen přidávalo na atmosféře příběhů.



Ta atmosféra je jeden z nejdůležitějších a nejpovedenějších aspektů knihy. Atmosféru autorka totiž dokáže nastolit naprosto dokonale. Většinou je dosti mrazivá, hodně temná a strašidelná. Občas jsem měla takový nepříjemný pocit, no a v pár případech jsem měla super nahnáno. (Avšak podle mě to měřit nemůžete, já jsem neskutečný strašpytel.) Některé z povídek (i když ona vlastně většina) jsou až kupodivu značně psychologické.

Vyloženě něco negativního nemám snad ke žádné z povídek. Ovšem mezi mé největší favority se zařadily Špinavý kluk, Adelin dům, Konec školního roku a Co nám oheň vzal.

Nicméně na druhou stranu si myslím, že kniha není nic přímo pro masové čtenáře. Spíše ji ocení ti z vás, kterým nevadí, když autor ve svém díle experimentuje a zkouší nové věci. Musíte počítat s určitou nereálností a menším problémem může být i přímo to prostředí Buenos Aires. Autorka často jmenuje různé čtvrti či města, které zahraničnímu čtenáři nic moc neřeknou. Také jde o jinou kulturu a celkovou situaci v té zemi. I když já osobně jsem nové informace jen a jen uvítala, protože jinak je pro mě tohle prostředí naprosto neznámé. 

Hledáte-li něco nového, něco, s čím se běžně na našem knižním trhu nesetkáte, tak rozhodně doporučuji se podívat po téhle sbírce. Zaručuji vám atmosférické a fascinující čtení. Je tu vysoká šance, že si zde každý přijde jistým způsobem na své - ať už hledáte duchařský příběh, horor či drama. Pokud dáte knize šanci, nebudete litovat. Já sama nelituji ani v nejmenším, jsem velice ráda, že jsem si nenechala ujít tenhle zážitek. A jestli nakladatelství Host od autorky někdy ještě něco vydá, bez pochyb tomu budu věnovat svou pozornost.

Jestliže stojíte o číselné hodnocení, mělo by podobu 85%.

Údaje o knize
Český název: Co nám oheň vzal
Originální název: Las cosas que perdimos en el fuego
Autor: Mariana Enriquez
Přeložila: Lada Hazaiová
Nakladatelství: Host, 2016
Počet stran, vazba: 205 stran, hardback
Hodnocení na GoodReads: 3,96/5 (356 hodnotících)

Komentáře

  1. O této knize jsem nic neslyšela a vypadá docela lákavě. Připíšu si jí na seznam. Hezká recenze!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, tak to jsem ráda! Určitě doporučuji ji omrknout. :) Děkuji. :)

      Vymazat

Okomentovat

Za každý nový komentář jsem moc vděčná, vždycky mě potěší a budu jedině ráda, když komentář zanecháte. :)
Pokud použijete profil "Anonymní" prosím, abyste se na konci příspěvku podepsali. Předem děkuji.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Velikonoční knižní HOP

Ano, je to tak! Rozhodla jsem se pro vás uspořádat další soutěž! Tentokrát se účastním Velikonočního knižního HOPu , který má na starost Syki .  Já osobně mám Velikonoce ráda, i když letos jsou poněkud netypicky na sněhu, alespoň u nás. :D Já sice už velikonoční nadílku moc nedostávám, ale to přece neznamená, že bych nemohla obdarovat vás! :) O co budeme soutěžit? Ano, přesně tak! Budeme soutěžit o knihu Mezi nebem a zemí - Setkání s duchem od Stacey Kade. Knihu do soutěže věnovalo nakladatelství Fragment , kterému tímto ještě jednou moc děkuji! Pravidla soutěže: - Soutěž probíhá od 1.4.2013 do 14.4.2013 - Výherce vylosuji pomocí Rafflecopter - Výherce se pokusím zveřejnit nejdéle do 20.4.2013 - Soutěž je otevřena pro každého s dodací adresou v České republice - Soutěžící mladší 13-ti let by měli soutěžit pouze se souhlasem rodičů - Soutěžící má 72 hodin na odpovězení na vítězný email. Jestliže do dané doby neodpoví, vylosuji někoho jiného. - Do s...

Můžete se zamilovat skrze psaní emailů?

Emmi Rothnerová se rozhodne zrušit předplatné časopisu Like, ale splete se v emailové adrese a email skončí v emailové schránce jistého pana Lea Leike. Mohlo to skončit jako prostý omyl, ale to by Emmi nesměla nechat poslat automatické přání k Vánocům i panu Leikemu. Ani se nenadají a vznikne mezi nimi rozsáhlá konverzace. Pro Emmi je to takový únik z jejího světa, od její harmonické rodiny. Pro Lea je to rozptýlení po nevydařeném vztahu. Jenže co když jejich konverzace přeroste v něco víc? 

Kdy si koupím knihu

Aneb rozhodla jsem se sepsat další vykecávací článek. Za komentáře ke článku předchozímu vám moc děkuji, jste úžasní. :) Dneska jsem se rozhodla vyjádřit na docela jednoduché téma – kdy se já osobně rozhodnu pro koupi nějaké knihy? Někdy sice jde o zcela impulzivní akt, nicméně poslední dobou si knihy vybírám mnohem pečlivěji a opravdu si promýšlím, zda si je koupit či ne. A tak jsem se rozhodla sepsat článek, ve kterém shrnu kdy se pro koupi rozhodnu. Jo, někomu možná přijde poněkud zbytečný, ale každý má při výběru knihy jiné priority. Já osobně budu jedině ráda, pokud mi v komentářích vypíšete ty své. :) 1. Obálka Možná se vám to bude zdát lehce povrchní, ale když se poprvé podívám na neznámou knihu, obálka je to první, co u knihy zaregistruji a posuzuji. Obálka mě zkrátka musí zaujmout, abych měla aspoň menší zájem si o té knize zjišťovat něco dalšího. A neříkejte mi, že ani vy to tak občas nemáte. Poutavá obálka přitáhne vaši pozornost, přestože občas je obálka to jed...