Jarní dumání (2)

Autorkou tohoto projektu je Syki z Knižního doupěte. Více informací o projektu naleznete ZDE.
Cílem tohoto projektu je zamyslet se nad jednotlivými tématy. A téma druhé je toto:

Dystopický rozmach

Budu upřímná a přiznám, že jsem dlouho nevěděla, co ta dystopie vlastně je. Sice jsem sem tam to slovíčko zaslechla, ale jeho význam mi unikal. A vlastně jsem ho ani nezkoumala. Až když jsem zaslechla, že nějaká kniha je dystopie, stejně jako Hunger games. To jsem pak zpozorněla. Hunger games jsem totiž četla a neskutečně mě to bavilo. Takže jsem si to hezky zjistila.

Teď už vím, co ta dystopie znamená. Pro ty, kteří ještě tápou jako kdysi já, dystopie je vlastně opak utopie. Takže místo dokonalého světa máte jeho opak. Často se jedná o svět, kde je nějaká totalitní vláda, která tak nějak řídí životy ostatním, lidé pořádně nemají svobodnou vůli. Mnohdy to tak je vlivem nějaké předchozí války či jiné krize, po které se vláda rozhodla vše vzít pevně do svých rukou. Nebo aspoň tak si to vykládám já.
Hrdinové těchto knih pak logicky bojují proti vládě, jsou proti utlačování. Jejich cílem pak bývá svrhnutí vlády či alespoň nějaké změny, aby se lidem žilo lépe.

A co tedy já a dystopie? Nu, jediná dystopie, kterou jsem četla a o níž vím, že to dystopie je, je Hunger games. Tato triologie vlastně celé tohle šíleství a rozmach tohoto žánru rozpoutala. Stejně jako před lety Stmívání, po kterém jsme všudy měli upíry a vlkodlaky.
To mě tenkrát hrozně štvalo. Všude byly jen podobně laděné knihy a mě to přestávalo bavit. Avšak pak se objevilo Hunger games. Něco úplně nového co mě opravdu zaujalo. Hunger games jsem si oblíbila a stále to ráda mám, vlastně to řadím mezi své oblíbené knížky. Jenže teď se vyrojilo velké množství těch dystopických knih, na které zatím pohlížím krapet nedůvěřivě, protože jsem zatím žádnou nečetla.
Ale rozhodně se na to chystám, jelikož jsem zvědavá. Některé z těch dystopiích jsou opravdu chváleny a mezi čtenáři oblíbený, někdy i více než Hunger games.

Jednou z knih, kterou si chci přečíst, je Divergent od Veronici Roth. Tato knížky v květnu vychází i u nás pod názvem Divergence a já se na ni i docela dost těším. Za prvé ta knížka krásně navnadí obálkou, zadruhé má zajímavou anotaci a zatřetí má na GoodReads dost vysoké hodnocení a to se jedná o knižní prvotinu. Navíc jsem četla některé české a slovenské recenze, které knihu moc chválí. Ta rozhodně poputuje do mé knihovničky.
Další kniha, která se nachází v mém hledáčku a opět vyjde v češtině, je Dokonalý pár od Ally Condie. Anotace této knihy nezní špatně a obálka je moc pěkná. Líbí se mi ta symbolika, kterou dle mého názoru má. Osobně pevně doufám, že nakladatelství ponechá originální obálku. Dokonalý pár je pak též docela chválen, tak jsem zvědavá jak se mně bude líbit.
A třetí knihou, jež si hodlám koupit, je Pod nekonečnou oblohou od Veronici Rossi. Na tuhle knížku mě naprosto navnadil knižní trailer, jelikož jsem dlouho neviděla tak dobrý. Už předtím jsem viděla moc pěknou obálku, četla zajímavou anotaci a kladné recenze. Ale až ten trailer mě utvrdil v tom, že tuhle knížku chci mít doma.
Je ještě spousta knih z tohoto žánru, které též vypadají zajímavě, ale tyhle tři mě zaujaly nejvíce, i když velký podíl na tom má to, že všechny tři vyjdou v češtině, ve které se mně čte nejlépe.

Na ty knížky jsem zvědavá a doufám, že mě nezklamou. Pevně věřím, že každá z knih má jiný nápad, jiný příběh a snad to všechno nebude na jedno brdo. To by mě dost zklamalo.

Takže pokud to shrnu, já zatím s dalšími dystopiemi zkušenosti nemám a proto vůči nim zatím nemám žádnou avezi. A ani jich nemám za sebou tolik, aby mě štvali tak jako upířiny. Možná něco podobného jednou nastane, ale to zatím těžko říct.
Na dystopie se zatím koukám kladně, beru je jako takové zpestření mezi dalšími knihami, které čtu. Těším se na česká vydání těch výše zmíněných. A rozhodně se nedivím, že jsou dystopie tolik oblíbené. Vlastně se jedná o takový únik z našeho světa. Když si člověk čte, jak to vypadá v tom vymyšleném světě, jak špatně se tam lidé mají, tak musí přemýšlet nad tím, co by se stalo, kdyby jednou něco takového skutečně nastalo? Kdyby se takhle radikálně změnil svět? Co by se pak dělo? Jak by lidé žili? Jó, takové otázky člověka donutí si uvědomit, jaký to vlastně má poklad a jak může být šťastný, že žije tady a teď, a že mnohdy malé prkotiny považuje za katastrofu světa a přitom by mohly být horší věci.

Zdroj obrázků:
www.deviantart.com

Zdroj obálky:
www.cooboo.cz