Recenze: Ten, kdo stojí v koutě

Autor: Stephen Chbosky
Originální název: The Perks of Being a Wallflower
Přeložil: Vratislav Kadlec
Počet stran, vazba: 216 stran, paperback
Nakladatelství: Brio, 2012
Hodnocení na GoodReads: 4,15/5 (195 455 hodnotících)
Hodnocení obálky: 4/5 (v jednoduchosti je přeci krása, že? :))

Něco málo k ději
Charlie se nikdy pořádně nevyrovnal se smrtí své tetičky Helen a stále se nestihl vyrovnat se smrtí svého nejlepšího kamaráda Michaela. Nicméně teď Charlie nastupuje do prvního ročníku střední školy a slibuje si, že se začne více zapojovat. Posléze si najde dva nejlepší kamarády - nevlastní sourozence Sam a Patricka. Společně s nimi Charlie zažívá první zkušenosti s večírky, kouřením, lehčími drogami, láskou či Rocky Horror Picture Show. Charlie je neuvěřitelně zvláštní chlapec, je to ten typ člověk, který si nechává pro sebe tajemství druhých a proto ho přátele označí za toho, kdo stojí v koutě. Člověka, který věci vidí, chápe a nechává si je pro sebe.

Autor a styl psaní
Stephen Chbosky vyrůstal v Pittsburghu ve Spojených státech. Na Jihokalifornské univerzitě vystudoval scénáristiku. Na svém kontě má například scénář k populárnímu americkému seriálu Jericho. Kniha Ten, kdo stojí v koutě byla poprvé vydána v roce 1999. I když do většího podvědomí čtenářům vešla až se stejnojmenným filmem, ve kterém hlavní role ztvární Emma Watson (známá jako Hermiona Granger) a Logan Lerman (znám jako Percy Jackson). Scénář si napsal sám autor a také si film sám zrežíroval.

Knížka je napsaná docela zvláštně. A patrně ne každému tím sedne. Je psaná v dopisech, které Charlie adresuje neznámému příteli. A ty dopisy prostě píše Charlie, takže věty bývají občas dost jednoduché, slova nespisovná a celkově to není psaný nijak složitým stylem. Ale je to doslova nabyté emocemi. Charlie je neuvěřitelně zvláštní osoba a to z té knihy prostě cítíte, z toho, jak je napsaná. A mně se to neuvěřitelně líbilo. Vážně krásně se mi to četlo. Prostě skvělé.

Milý příteli,
dočetl jsem Jako zabít ptáčka. Mám dojem, že je to nejlepší kniha, jakou jsem kdy četl, ale takový pocit mívám vždycky, dokud si nepřečtu nějakou další.

Příběh, průběh děje
Charlie nám vlastně odvypráví celý svůj první rok na střední škole. Jeho vyprávění se skládá z jednotlivých epizod, které na sebe navazují. Jelikož píše přes dopisy, je to vyprávění trochu zvláštní. Některý dopis je takový uvažující, v jiném dopise Charlie vzpomíná a v dalším zase popisuje nějakou událost. Charlie nepopisuje události nudné, nezajímavé či nepodstatné, takže nehrozí, že by z jeho strany mohlo dojít k prázdnému tlachání. Příběh je celkově dost emotivní, procítěný, což způsobuje hlavně Charlie. Ale i po příběhové stránce se mi knížka vážně moc líbila. Prostě řeší běžné problémy dospívajícího z trošku jiného úhlu pohledu.

V dopisech jsou popsány jednotlivé epizody, proto příběh celkem slušně plyne - k nudným pasážím nedochází. Já jsem prostě četla a četla. Nemohla jsem se od příběhu Charlieho odtrhnout. Opravdu si nevzpomínám na nějakou část, která by se mi četla špatně. A ten konec, ten je hodně silný. Pro mě byl i dost nečekaný. Také velmi smutný - přiznám se, že jsem na konci měla slzy v očích a to normálně u knížek (či filmů/seriálů) vůbec nebrečím! Ale tohle nešlo. Tohle byla síla.

Pak se teda Patrick rozjel opravdu rychle, a než jsme vjeli do tunelu, Sam se postavila a její šaty se ve větru vzdouvaly jak mořské vlny. Když jsme vjeli do tunelu, všechny zvuky náhle odpluly pryč a místo nich zazněla z kazeťáku písnička. Krásná písnička nazvaná Landslide. Když jsme z tunelu vyjeli, Sam vydala takový fakt radostný výkřik a bylo to tady. Střed města. Světla budov a všechny ty věci, co člověka uvádějí v úžas. Sam si sedla a rozesmála se. I Patrick se rozesmál. A já jsem se rozesmál.
A přísahám, že v ten okamžik jsme byli nekoneční.

Prostředí
Přestože je kniha napsaná před nějakými 14 lety, ani to moc nepoznáte. To prostředí na střední škole je podle mě pořád dost podobné, takže jako by se to odehrávalo dnes. I když v téhle knize na prostředí ani tak nezáleží. Tady jde o postavy a jejich příběh.

Postavy
Charlie... Ještě nikdy jsem se snad nesetkala s tak neuvěřitelně zvláštní a zároveň neuvěřitelně výjimečnou postavou. Charlie je úžasný. Charlie je výjimečný. Charlie je nezapomenutelný. Charlie je chlapec, kterému jsem chtěla začít odepisovat. Charlie je osoba, se kterou bych se strašně moc chtěla seznámit. Ještě nikdy jsem se nesetkala s podobně silnou postavou. A i když se občas choval dost nerozumně, stejně ho zbožňuji. Vážně bych chtěla takového přítele. Člověka, který naslouchá. Charlie... Je Charlie. Prostě úžasný.

A i ostatní postavy v knize jsou vážně zajímavé. Hlavně Patrick a Sam. Dva tak jedinečné charaktery! Oba jsem je zbožňovala, sice ne tolik jako Charlieho, ale pořád dost. Oni dva do toho příběhu tak krásně zapadali! A prostě tam byli perfektní. Skutečně moc sympatická dvojice, vážně.

V knize vystupuje relativně dost postav, na to, že je psaná jen přes dopisy. A každá postava je jiná, něčím zajímavá. Nenašla jsem postavu, kterou bych třeba vyloženě nesnášela. V rámci možností jsou všechny postavy opravdu hezky propracované. Takže i za tohle palec nahoru.


"Charlie, nevykládej si to prosím špatně. Nechci tě přivést do rozpaků. Jenom jsem chtěl, abys věděl, že jsi opravdu výjimečný... A říkám ti to jenom proto, že si nejsem jistý, jestli ti to řekl někdo jiný."

Pocity, dojmy, hodnocení
Tahle kniha... Tahle kniha mě úplně odrovnala. A už teď vím, že to je jedna z nejlepších knih, které jsem tento rok četla. Ona je tak neuvěřitelně zvláštní, že vám prostě musím říct, aby jste si ji přečetli. Udělejte si na ni svůj názor. Opravdu, přečtěte si ji. Je úžasná, jelikož Charlie je úžasný. Možná každému nesedne, ale i tak... Musíte si ji přečíst. Víc k tomu asi dodávat nebudu.

Konečné hodnocení:
10/10

- Ukázky byly použity z knihy Ten, kdo stojí v koutě od Stephena Chboskyho.
Zdroj obálky: www.goodreads.com
Zdroj obrázků: www.google.cz