Recenze: Legenda

Autor: Marie Lu

Originální název: Legend

Přeložil: Tomáš Bíla

Série: Legenda

Díl: 1.

Počet stran, vazba: 280 stran, hardback

Nakladatelství: CooBoo, 2013

Hodnocení na GoodReads: 4,12/5 (54 514 hodnotících)

Hodnocení obálky: 4/5 (aneb je opravdu povedená!)

Něco málo k ději

Patnáctiletý Day je nejhledanějším zločincem Republiky. June je zlaté dítě Republiky, každý jí předpovídá skvělou kariéru. Oba dva pocházejí z naprosto odlišných poměrů a ani jednoho z nich by v životě nenapadlo, že se někdy navzájem setkají. Jenže pak June zabijí jejího bratra Metiase a z vraždy je obviněn právě Day. June, toužící po pomstě, se vydává najít chlapce, kterého se nepodařilo chytit ani těm nejlepším. Následující události oběma naprosto změní život.

Autorka a styl psaní

Marie Lu se narodila v roce 1984 v Číně, konkrétně ve městě Wuxi, což je nedaleko Šanghaje. Nicméně studium ji zavedlo do Spojených Států, kde se nakonec i v Pasadeně společně se svým přítelem a psy usadila. Než se vrhla na spisovatelskou dráhu, pracovala jako umělecký ředitel v společnosti, jež se věnovala vývoji videoher. Zatím má na svém kontě dystopickou trilogii Legenda, na niž byla práva prodána už do 24 zemí.

Marie Lu nepíše špatně, to určitě ne (jsou autoři, kteří píší hůře). Je fajn, že většinou jde rovnou k věci, nezdržuje se dlouhými opisy. Ale na druhou stranu není na tom stylu psaní nic, co by mě zvlášť zaujalo, bohužel. I když za střídání dvou vypravěčů autorce děkuji – nevím totiž, jestli bych knihu zvládla dočíst, kdyby ji vyprávěla jen June. Akci popsat autorka umí pěkně, avšak jinak jsem nenašla nic, čím by mi ta kniha přišla čtivá.

Nicméně jednu věc pochválím – popis dedukčních schopností June se mi dost líbil. Za to dávám autorce palec nahoru.

Příběh, průběh děje

Po příběhové stránce mi to přišlo docela slabé. Nápad to nemá špatný, ale jeho rozvinutí mě nijak zvlášť neoslnilo. Možná je to tím, že už mám nějaké ty knížky přečtené (a nakoukané akční či sci-fi filmy, ehm), ale děj této knihy mi nepřišel originální ani jinak zajímavý. A hlavně to bylo hrozně předvídatelné – prakticky celou knížku jsem věděla, co se bude dít dál, jak se to bude vyvíjet a jak to nakonec dopadne. Překvapit mě autorka dokázala snad jen jednou.

První polovina knihy mě nudila. Přišlo mi to hrozně utahané. Chápu, že nás autorka musela seznámit se situací, uvést nás do děje, ale mě to prostě nebavilo. Druhá půlka je sice mnohem akčnější a celkem dost se tu toho stane, avšak tentokrát je to příšerně předvídatelné. Nebavilo mě to číst, když jsem předem věděla, co se bude dít dál.

Prostředí

Na mé poměry jsme se o prostředí dozvěděli docela málo, ale věřím, že to autorka rozvede kousek více v pokračování. Prostředí je na tom poměrně slibně – to rozdělení USA na Republiku a Kolonie se mi líbilo. Podmínky, které v tomto světě byly nastoleny, mi přišli docela reálné – opravdu je možné, že to jednou takhle dopadne. Marie Lu má zajímavé nápady, určitě bych se o jejím světě chtěla dozvědět více.

Postavy

Jop, to je velká kapitola sama o sobě. Postavy mi totiž jedním slovem nesedly. Nelíbily se mi. Přišly mi nepropracované, takové suché a bez emocí. Možná jednou lidé takový budou, co já vím, ale mně osobně tohle prostě nesedlo. A už vůbec mi nesedl věk hlavních hrdinů (opět – možná budou jednou děcka na úplně jiné mentální úrovni než jsou dnes). Prostě mi přišli moc mladí na takové chování. Kdyby jim autorka dala o tři, čtyři roky více, vůbec bych se nezlobila.

Teď samotné postavy. June. Já ani nevím, jestli má cenu ji nějak komentovat. Protože June se mi líbila ze všech nejméně. Zemře jí bratr a ono to s ní vůbec nic neudělá? (Aspoň tak mi to přišlo.) Jistě, měla výcvik a tak, ale prosím vás. Zemře jí její nejbližší a ji to vůbec nerozhodí? June mi jednoduše přišla úplně bez emocí a proto mě její vyprávění hrozně nebavilo.

Day mi přišel jako postava lepší, ale také žádná sláva. Day byl lidštější, což je jeho největší klad. I když jsem ho možná měla radši díky tomu, že s ním většinu času byla Tessa – tu jsem si totiž oblíbila nejvíce. Tessa je naprosto obyčejná, snaží se nějak protlouct životem. Není to žádné dokonalé dítě Republiky, žádný dokonalý zločinec. A asi proto jsem si oblíbila hlavně ji.

Pocity, dojmy, hodnocení

Tohle bylo docela zklamání. Po těch nadšených recenzích, které jsem četla, jsem od knihy čekala něco víc. Ne o moc, ale myslela jsem, že to opravdu bude lepší. Kdežto mně na ní nesedl příběh, nesedly mi postavy a styl psaní mě také neokouzlil. Více se mi líbilo snad jen to prostředí. Kniha mě nezaujala a myslím si, že ji docela rychle zapomenu. Jestli budu číst další díl, tak to vážně nevím, ale možná ano, abych věděla, jak to dopadne s Tessou.

Od přečtení vás odrazovat nebudu – však je tu spousta čtenářů, kteří jsou z knihy naprosto unesení. Ale doporučovat vám ji taky nebudu – jsou tu dystopie, které jsou podle mě lepší. Avšak pokud si na knihu uděláte vlastní názor, asi to tak bude nejlepší. :)

Konečné hodnocení:

4/10

Zdroj obálky: www.goodreads.com

Zdroj obrázků: Obrázky nakreslila samotná Marie Lu. Já jsem je našla zde a zde.