Recenze: Mistborn – Finální říše

Autor: Brandon Sanderson

Originální název: Mistborn: The Final Empire

Přeložila: Milena Poláčková

Série: Mistborn

Díl: 1.

Počet stran, vazba: 592 stran, paperback

Nakladatelství: Talpress, 2008

Hodnocení na GoodReads: 4,38/5 (78 104 hodnotících)

Hodnocení obálky: 3/5 (jde to, jde to...)

Něco málo k ději

Už přes tisíc let se ve Finální říši u moci drží Pán Vládce, který vládne železnou rukou. Už přes tisíc let z nebe padá popel, rostliny nekvetou, skaati jsou nuceni otročit na polích šlechticů nebo sloužit v jejich domech, aniž by měli nějaká práva. Každé jejich povstání skončilo masakrem, proto jsou skaati zastrašení a bojí se bojovat. Jenže pak se objeví Kelsier, podivuhodný muž odhodlaný Finální říši změnit. Společně se svou partou, která se doposud zaměřovala spíše na různé loupeže, dává dohromady plán na svrhnutí Pána Vládce a ovládnutí celé říše. Avšak cesta k jejich cíli vůbec nebude snadná.

Autor a styl psaní

Brandon Sanderson se narodil roku 1975 ve městě Lincoln, ve státě Nebraska, USA. Brandon v dětství moc rád četl, pak jeho zájem poněkud opadl, ovšem to se změnilo, když mu jeho učitel dal k přečtení Dragonsbane od Barbary Hambly. Brandon pracoval už na svém třináctém románu, když se mu podařilo prodat práva na šestou knihu, kterou napsal. První vydanou knihou se tak stalo Elantris, následované trilogií Mistborn a dalšími knihami. Také byl vybrán, aby dokončil sérii Kolo času od Roberta Jordana. V současné době se zaměřil i na young-adult literaturu, to napsal knihy Rithmatist a Steelheart (vydání obou těchto knih je v plánu na Slovensku u nakladatelství Slovart).

Už po pár přečtených stránkách jsem věděla, že budu tuhle knížku milovat. Brandon Sanderson totiž píše naprosto báječně a především čtivě. V knize je tak akorát vyváženo dialogů a okolních popisů s akcí. Sanderson popisuje natolik dobře, že jsem si vše mohla krásně živě představovat. Knížka se vskutku čte jedna báseň, z této stránky nemám autorovi co vytknout. Sanderson je prostě přirozený talent, já osobně si myslím, že od něho by mě bavilo číst cokoliv.

Kniha samotná je povětšinou vyprávěná z pohledu Kelsiera a mladé Vin, i když sem tam je pár stránek z pohledu někoho jiného.

Příběh, průběh děje

Fantasy knížky mám ráda i kvůli tomu pěkně komplikovanému ději. Sice jsem už četla knížky z tohoto žánru, jež byly lehce předvídatelné, nicméně v tomto případě to opravdu nehrozí. Těch zvratů je v knize tolik a občas jsou dosti šokující, takže mi kolikrát nezbylo nic jiného než nechápavě zírat a obdivovat autora za to, že si to tak pěkně vymyslel. Sanderson i úžasně spojuje akci s humorem, nezapomíná na nějaké to tajemno a ani na špetku romantiky, která hlavně čtenářkám vykouzlí na tváři úsměv. Děj má spád, je skvěle propracovaný, nepředvídatelný a opravdu nemáte šanci se začít nudit. Konec je doslova strhující. A přestože jsem jeden zvrat tušila prakticky od začátku (nicméně jak jsem zjistila, byla jsem jediná), nezbývá mi nic jiného než autora za tak skvělý děj pochválit.

Prostředí

Miluji knihy s propracovaným světem, s dokonale promyšleným prostředím. Takže u Mistbornu to byla láska na první pohled. S takhle nápaditě vymyšlenou magií a celkově světem jsem se už dlouho nesetkala. Vážně, u téhle knížky mé srdce plesalo nadšením. A co mě tak nadchlo?

Jedním slovem allomancie. Juch. Allomancie je schopnost, díky které člověk dokáže ve svém těle pálit kovy. Podle spáleného kovu jsou nám na určitou dobu propůjčené jisté zvláštní schopnosti. Allomant má většinou schopnost pálit pouze jeden z kovů. Pro příklad – pokud pálíte cín, zbystří se vám smysly a v tomto případě budete nazýván cínař. Nicméně jsou i výjimky, kdy člověk může pálit všechny kovy, taková osoba je pak nazývána Mistborn. Tohle je jen takové stručné shrnutí pro příklad, při čtení zjistíte, že autor to má mnohem komplexněji promyšlené.

To samé se týká celé Finální říše, její historie, skaatů... Autor má vše krásně vytvořené a kdybych všechno vypisovala, trvalo by to velice dlouho.

Navíc je v knize mapa! Za to přidávám malé, bezvýznamné plus.

Postavy

Na adresu postav mě taktéž nenapadá nic špatného. Postavy mají pořádnou hloubku, ani vzdáleně nejsou černobílé. Spíše naopak. Většinou na mě působily velice reálně, jejich činy byly uvěřitelné a nijak padlé na hlavu. Šlo o postavy formované jejich minulostí, ta některé z nich ovlivňovala poměrně dost. Jednoduše jde o osoby s pořádným charakterem, i když navzájem velice odlišným, tudíž je prakticky nemožné si alespoň někoho neoblíbit.

Já osobně jsem si nejvíce zamilovala Kelsiera. To byl můj hrdina a patrně ještě nějakou dobu i bude. Dle mého názoru se každému dostane pod kůži, aspoň trochu. To samé mohu říci o Vin – ať se to zdá nemožné, je to šestnáctiletá hrdinka, kterou jsem si dokázala neskutečně moc oblíbit. Mezi mé oblíbené postavy se dostal i Elend, právě ten často vykouzlil úsměv na mé tváři. Avšak je tu spousta dalších postav, jež autor zpracoval velice zdařile.

Pocity, dojmy, hodnocení

Pokud vám to nedošlo už z mých předchozích slov, tak vám musím oznámit, že z této knihy jsem prostě nadšená. Sice jsem počítala s vysokou kvalitou, no – nakonec se mi dostalo kvality mnohem vyšší, než jsem čekala. Brandon Sanderson je pro mě odteď ten pan autor a hádám, že tohle se už nezmění, patrně budu takhle nadšená z každé jeho knížky. Já vážně nemám co vytknout – napsaná je ta kniha skvěle, děj má úžasně promyšlený a překvapivý, prostředí je jedním slovem dokonalé a postavy jsou charaktery s pořádnou hloubkou. Já vám nemůžu říct nic jiného, než že si máte tuhle knížku přečíst. To prostě musíte! Minimálně pro milovníky fantasy je tohle povinnost!

Konečné hodnocení:

10/10

Zdroj obálky: www.goodreads.com

Zdroj obrázků: zde, zde, zde a zde