Recenze: Esej o tragédii [RV]

Autor: Elizabeth LaBan

Originální název: The Tragedy Paper

Přeložil: Štěpán Hnyk

Počet stran, vazba: 320 stran, hardback

Nakladatelství: Host, 2014

Hodnocení na GoodReads: 3,76/5 (4 124 hodnotících)

Hodnocení obálky: 4/5 (moc povedená)

Něco málo k ději

Duncan nastupuje do posledního ročníku Irvingovy školy plný obav – zaprvé se bojí, jaký pokoj dostane a zadruhé si už láme hlavu s esejí o tragédii, kterou budou muset do konce roku na hodinu literatury napsat. Samozřejmě má tu smůlu, že dostane pokoj, který si nikdo nepřeje – ten úplně vzadu, docela malý a po tom albínovi, který do školy chodil loni. Na škole je tradicí, že předchozí majitel pokoje zanechá tomu následujícímu nějaký poklad – dárek. Albín Tim zanechal Duncanovi cédéčka. Duncan má zprvu v plánu je vyhodit, jenže pak si jedno poslechne. A poslouchá dál. Dozvídá se tak příběh o Timovi a Vanesse a postupně zjišťuje, co všechno vedlo k té tragédii z minulého roku.

Autorka a styl psaní

Elizabeth LaBan je americká autorka, která v současné době žije společně s rodinou ve Filadelfii. Dříve pracovala pro zpravodajskou televizi NBC, učila na univerzitě a psala pro několik časopisů a novin. Esej o tragédii je její první román pro mládež.

Knihu vypráví dvě osoby – Duncan a Tim. Každé vyprávění je odlišné – z pohledu Duncana je kniha napsána v er-formě, při vyprávění Tima je to ich-forma. Rozlišuje se tak to, že Tim ten příběh nahrál na CD. V jeho vyprávění se proto často objevují jeho myšlenky, názory, domněnky. Timovo vyprávění je možná kousek jednodušší než to Duncanovo, i když to Timovo je takové osobnější. V knize převažuje spíše popis nad přímou řečí. Kniha se mi celkově četla velmi dobře a rychle, napsaná je moc hezky.

Příběh, průběh děje

Už od začátku víte, že se něco stalo. Něco špatného. A celou knihu se propracováváte k tomu, co to bylo. Postupně se dozvídáte okolnosti a co všechno k tomu vedlo. Důležitou roli zde hraje příběh o vztahu mezi Timem a Vanessou. Duncan má také prostor na svůj příběh, i když se vše i tak točí spíše kolem Timova vyprávění, protože to Duncana velice ovlivňuje. Autorka předkládá čtenáři příběh plný pochybností, nerozhodnosti, nových zkušeností a vztahů.

Kniha není akční ani plná zvratů, spíše se zaměřuje na pocity a city postav, proto je taková klidnější. Sice jsem nakonec uhodla, co že se to stalo, nicméně je pravda, že k tomu došlo jen pár stránek předtím, než to autorka sama odhalila. Jen s koncem jsem nebyla úplně spokojená, možná bych uvítala, kdyby toho autorka napsala kousek víc, aby dala čtenáři kousek naděje.

Prostředí

Prostředí není příliš důležité, v knize jde o postavy. Nicméně musím pochválit celkovou atmosféru knihy, ta je taková pochmurná a posmutnělá od začátku do konce. Prostě cítíte, že nějaká ta tragédii opravdu přijde a jen čekáte kdy.

Postavy

Postavy této knížky jsou rozhodně velice zdařile napsané. Cítíte z nich, že mají nějakou hloubku. Žádná z postav není dokonalá. Opravdu moc se mi líbilo, nakolik lidské a reálné postavy byly. Dokázala jsem se do jejich příběhu vžít, bylo mi smutno společně s nimi. Možná, že se každý aspoň trochu v některé z postav najde.

Hlavní postavou má být patrně Tim, albínský chlapec. Ohledně Tima mám rozporuplné pocity. Většinu času jsem s ním soucítila a bylo mi ho líto, avšak mi úplně nesedlo, co s ním autorka na konci udělala. Přišlo mi, že se nakonec ukázal být takový sobecký. To mě zamrzelo.

Nicméně Duncana jsem měla ráda většinu knihy, ten mě naštěstí ani na konci nezklamal. Docela mě i mrzí, že nedostal kousek více prostoru.

Samozřejmě zde vystupuje ještě i Vanessa a pak i Daisy, kterou měl rád Duncan. Ani jedna z těchto dívčích postav nemá tolik prostoru, abych si na ni zvládla udělat úplný názor. I když je fakt, že chování Vanessy mi prostě nepřišlo fér ani vůči Timovi, ani vůči jejímu přítelovi Patrickovi.

Pocity, dojmy, hodnocení

Esej o tragédii je velice hezká knížka, která se opravdu rychle a dobře čte. Má reálně napsané postavy, citlivý příběh, příjemný styl psaní a dokázala si po celou dobu udržet takovou pochmurnou atmosféru. Když jsem knihu dočetla, byla jsem z ní i docela nadšená. Avšak nechala jsem si to trochu uležet v hlavě, a i když je to vskutku povedená knížka, pocitově mě nezasáhla tolik, jak bych od podobného příběhu čekala. Možná to bude tím, že nejsem úplně spokojená s koncem. Nevím. Ale u podobně laděných knih čekám, že budu nucena nad příběhem přemýšlet a to se v tomto případě bohužel nestalo.

Knihu vám ovšem vřele doporučuji, jestliže máte rádi příběhy ze života a nevadí vám smutnější konce. Knížka je to opravdu pěkná a čtivá a já si myslím, že za přečtení stojí.

Konečné hodnocení:

8/10

Za poskytnutí recenzního e-výtisku děkuji nakladatelství Host.

Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství.

Zdroj obálky: www.goodreads.com

Zdroj obrázků: zde, zde a zde