Už jsem tu s vámi tři roky!

Zdá se mi to neuvěřitelné, ale je to tak. Ten čas letí natolik rychle, že tu po roce opět máme 10. února a to znamená již třetí blogové narozeniny! Přitom mi to přijde jako včera, co jsem blog založila a začala jsem se mu věnovat. Pro mou osobu je fakt úctyhodné, že mi podobný koníček vydržel tak dlouho, protože mě se jinak kromě čtení nikdy žádný koníček tak dlouho nedržel. Ale možná to bude v tom - bloguji v podstatě o čtení a proto mě to stále tak baví.

Mé rozhodnutí začít blogovat bylo hodně důležité a v několika aspektech to výrazně ovlivnilo můj život. Troufám si tvrdit, že většinou tím kladným směrem. Díky blogování se mi otevřely úplně nové čtenářské možnosti, které bych bez blogování patrně nenašla. Dříve jsem znala jen pár knih a pár spisovatelů, které jsem četla, a teď jich znám tuny! Je až šílené, co všechno si v tomhle ohledu dokážu zapamatovat. Kdybych blogovat nezačala, ochudila bych se o spoustu a spoustu výjimečných knih.

Díky blogování jsem také celkem dost eliminovala psaní gramatických chyb. To psaní článků mi hodně pomohlo i v tom, naučit se správně vyjadřovat, s čímž jsem mívala problémy. Za to jsem velmi ráda.

A nemít blog, rozhodně nepoznám tolik skvělých lidiček. Netvrdím, že jsem nějaký asociál, jen je pro mě těžké najít někoho, kdo by měl podobné zájmy a s kým bych měla o čem diskutovat. To, že jsem takové lidi našla, mi vážně neskutečně moc pomáhá.

V neposlední řadě blogu vděčím za to, že mi pomohl ujasnit si, co bych chtěla jednou dělat, a tudíž kam bych měla zamířit na vysokou školu. Než jsem začala blogovat, chtěla jsem studovat historii, protože jsem to viděla jako jedinou možnost. Avšak právě přidání se k blogerské komunitě mi umožnilo blíže se seznámit s knihami a zjistit, jak to s nimi vlastně je. Náhle jsem věděla, že knížky prostě jsou to, čím se jednou chci zabývat, ideálně prací v nakladatelství. Pak už stačilo jen zjistit, co pro takovou práci musím mít za školu a bylo rozhodnuto - budu studovat českou filologii/bohemistiku. Ovšem za poslední rok a půl mě blogování přivedlo i k anglickým knížkám a já zjistila, že mě ta angličtina vlastně neskutečně baví a možná by nebylo špatné studovat i ji. Takže ji plánuji vyzkoušet také. Tak uvidíme.

Ten rok, co uběhl od posledních narozenin, byl pro mě a blog opravdu důležitý a v některých ohledech takový zlomový. Podařilo se mi pořádně ujasnit, jakým způsobem bych chtěla blog vést, i když neustále přemýšlím nad nějakými změnami a vylepšeními. Avšak zrovna teď jsem fakt dost spokojená s tím, jak můj blog vypadá a mám v plánu ho v podobném stavu udržovat i nadále.

V průběhu roku jsem úplně přestala s klasickými meme. Takže jsem přestala sepisovat i On My Wishlist, to bylo jediné meme, které mi ještě vydrželo. Nakonec se mi ale zastesklo po možnosti představovat vám knihy, které mě zaujaly a chtěla bych si je třeba pořídit, Proto jsem v srpnu zavedla rubriku Knižní novinky a v rámci ní vždy na začátku měsíce sepíšu článek o pár knižních novinkách, které mají vyjít a to ať už v zahraničí nebo u nás. Zatím mám pocit, že je to rubrika poměrně oblíbená.

Za celý rok na blogu přibylo 53 recenzí. To je docela slušné, ne? Nejčtenější recenzí za uplynulý rok (a nejčtenější recenzí vůbec) je recenze na knihu Eleanor a Park od Rainbow Rowell. Těsně na druhém místě je recenze na Školu dobra a zla od Somana Chainani a třetí je recenze na Řekni vlkům, že jsem doma od Carol Rifky Brunt. Musím říct, že se zajímáte o samé skvělé knihy!

Za zajímavé považuji své články zaměřené na knižní obálky, které jsem uveřejnila v první polovině roku. Mám v plánu sepsat další články do této rubriky, dokonce už mám i sepsaný seznam umělců, na které se chci zaměřit, jen podobný článek je kupodivu časově dost náročný, proto ho v blízké době patrně nezveřejním. Ale bude!

V létě na blogu proběhly i projekty ke knihám Ve stínu černých ptáků a Čistý. Oba projekty mě dost bavily a rozhodně mám v plánu nějaký podobný projekt k nějaké knize zopakovat. Avšak pokud něco podobného opět uskutečním, určitě to bude zase až v létě.

Jedním z nejčtenějších článků za minulý rok se stal článek zaměřený na mé oblíbené zahraniční booktubery. Sledování zahraničních booktuberů, to je další věc, které jsem v minulém roce propadla. A přestože je to velký žrout času, jsem za to opravdu ráda. Nejen, že si skvěle procvičím angličtinu, ale dozvím se i spoustu nových věcí a všechny se netýkají knih. Pokud vám tím udělám radost, chystám další článek zaměřený na mé nově oblíbené booktubery, protože v poslední době mi jich přibylo fakt hodně a většinou jsou vážně skvělí!
Zavedla jsem také novou rubriku Mých TOP 5, všechny články jsou knižně laděné, mě jejich sepisování baví a rozhodně hodlám sepsat nějakou další TOP 5!

Ohledně obsahu blogu musím zmínit ještě Knižní maraton aneb čteme jako o život, což byl týdenní read-a-thon, který jsem pořádala na začátku září a který mně osobně přišel kupodivu dost úspěšný. Samotný úvodní článek je snad nejkomentovanější a nejzobrazovanější článek na blogu (nepočítám soutěže). Mám hroznou radost, že se maraton dočkal tak kladné odezvy a určitě ho budu organizovat znovu. Patrně někdy kolem přelomu srpen-září a pokusím se, aby to bylo ještě lepší!

V uplynulém roce života blogu jsem také navázala spolupráci s Nakladatelstvím Host. Rozhoupat se k napsání do Hostu bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem za své blogování udělala! Nejen, že Host vydává spoustu úžasných knih, a já mám tudíž možnost si je přečíst, ale také je opravdu radost s nimi komunikovat a spolupracovat. Když mi pak na Vánoce přišel email s tím, že patřím mezi obdarované v rámci Hostovského Ježíška, skákala jsem tu nadšením. A když jsem teď byla pozvána na únorový blogerský sraz do redakce Hostu, málem jsem umřela blahem. Strašně, strašně moc se na ten sraz těším!

A teď bych chtěla hrozně moc za spoustu věcí poděkovat vám, mým čtenářům! Tak předně za to, že můj blog vůbec navštěvujete - to dokazuje už jen přes 78 700 zobrazeních! To je číslo, o kterém se mi ani nesnilo! Hrozně moc vám děkuji i za to krásné číslo 296 pravidelných čtenářů a 378 lajků na Facebooku! A hlavně vám děkuji za tu spoustu krásných komentářů, které mi na blogu necháváte. Já osobně se snažím na všechny odpovídat, občas sice s několikadenním zpožděním, ale ve většině případů odpovím. Vězte ale, že každého nového komentáře si hrozně moc vážím.
Za to, jak úžasní jste, vás odměním soutěží, jen si na ni budete muset počkat, než dorazím domů. Ovšem určitě se máte na co těšit!

Ohledně plánů do budoucna - mám v hlavě pár projektů, do kterých bych se chtěla pustit, jen to bude muset zhruba do toho léta počkat. V současné době ale chci jinak blog vést pořád tak, jak jsem ho vedla za posledního půl roku, žádné radikální změny neplánuji. Ale pokud si vy myslíte, že bych měla něco změnit, klidně mi to dejte vědět.

Mám pocit, že jsem se vykecávala už dost dlouho a snad jsem napsala všechno, co jsem napsat chtěla. Na závěr vám snad už chci jen znovu poděkovat, protože nebýt vás - mých čtenářů - určitě by blog nebyl takový, jaký je, a rozhodně by mě blogování nebavilo tolik, jak mě baví! Takže děkuji, děkuji, děkuji!