Student knihomol - únor 2015

Tento projekt vytvořila Cathy z blogu Mezi nebem a peklem.

• Nesnesitelná lehkost bytí - Milan Kundera / 344 stran

Měsíc únor byl v duchu povinné četby. Navíc jsem zjistila, že by bylo dobré si i k přijímačkám načíst nějakou tu českou prózu, tak jsem se do toho tedy pustila. Jako první mi za oběť padla právě Nesnesitelná lehkost bytí od Kundery. Tohle byla dobrá knížka. Některé myšlenky v ní obsažené se mi líbily moc a moc. Na druhou stranu mi některé Kunderovy názory moc nesedly, ale přežila jsem to. Nejvíce se mi líbila část o Sabině a Franzovi - Nepochopená slova. Ta byla fakt výborná. 

Na GoodReads hodnoceno 4/5 hvězdiček.

• Ostře sledované vlaky - Bohumil Hrabal / 60 stran

Tohle jsem si musela přečíst, protože z toho musím udělat portfolio. Do toho se mi fakt nechce, ale snad to nějak splácám, no. Pro mě osobně tohle byla hrůza. Ta knížka má takové malé množství stran a já to přitom četla tak hrozně dlouho. Vůbec mě to nebavilo. Nic jsem si z toho neodnesla. Jestli v tomhle vidí někdo nějaký větší smysl, opravdu ráda si ho poslechnu.

Na GoodReads hodnoceno 2/5 hvězdiček.

• Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

Tuto knihu jsem sice také musela přečíst povinně kvůli portfoliu, avšak tohle mě naopak ohromně bavilo. Strašně moc se mi líbí autorův pohled na svět a některé ty povídky opravdu nutí k zamyšlení. Výborně jsem se u toho i zasmála, ten humor mi sedl na jedničku. Rozhodně mám v plánu si od autora přečíst i něco dalšího, jakmile k tomu budu mít příležitost.

Na GoodReads hodnoceno 4/5 hvězdiček.

 

• Blues pro bláznivou holku - Václav Hrabě / 264 stran

Další česká tvorba, tentokrát ale poezie. Na poezii já osobně moc nejsem, ale tohle se mi docela dost líbilo. Některé ty básničky byly naprosto úžasné. Jiné sice trochu slabší, ale pořád se to z poezie řadí k tomu nejlepšímu, co jsem četla.

Na GoodReads hodnoceno 4/5 hvězdiček.

• Den co den - David Levithan / Den co den / 1. díl / 344 stran

Jediná kniha za únor, kterou jsem si přečetla jen tak. I když jsem se do ní pustila hlavně proto, že jsem ji musela vrátit do knihovny, to je pravda. Nicméně jsem opravdu moc ráda, že jsem se do ní pustila, protože se mi vážně moc líbila. Knížka obsahuje spoustu podmětů k zamyšlení a spoustu pravd, které by se mělo uvědomit více lidí. Za sebe vám tuhle knihu moc a moc doporučuji, k jejímu přečtení se vás pokusím ještě přesvědčit v připravované recenzi.

Na GoodReads hodnoceno 4/5 hvězdiček.

Já jsem se svým čtením poměrně dost spokojená. Pět knížek, to beru za super číslo, obzvlášť když si vezmu, že z toho čtyři knížky jsem si přečetla spíše z povinnosti. Zatím to ale vypadá tak, že i v následujících měsících budu číst spíše ty knížky z povinnosti, ale co se dá dělat, že jo.

Únor jinak byl poměrně dobrý měsíc. První týden jsem měla volno, takže to jsem si aspoň odpočinula po tom náročném období na konci ledna, když se uzavíraly známky. 

V únor  blog také oslavil své třetí narozeniny. Ještě pořád jsem z toho paf. Když jsem s blogováním začínala, opravdu se mi ani nezdálo, že mi to vydrží tak dlouho. Na blogu jsem samozřejmě publikovala článek ke třetím narozeninám a dokonce stále probíhá i soutěž o samé skvělé ceny, do které se můžete zapojit, pokud jste tak už neučinili. Všem se soutěží držím palce!

Také jsem v únoru zažila něco naprosto neuvěřitelného. Účastnila jsem se srazu s nakladatelstvím Host, z čehož jsem pořád dost na větvi a poměrně hodně mimo. Na blogu je i článek, ve kterém jsem se o srazu rozepsala víc.

No a taky jsem včera změnila vzhled blogu. Ten předchozí styl vzhledu blogu se mi sice moc líbil a vám evidentně taky, jelikož jste mi ho pochválili, z čehož jsem vždycky měla moc velkou radost. Ale měla jsem pocit, že to potřebuji změnit, že mi už úplně nevyhovuje. Také jsem možná chtěla něco jednoduššího? Nejsem si úplně jistá, ale tenhle nový se mi vážně moc líbí a docela dost odpovídá mým představám. Upřímně doufám, že se líbí i vám!

Na seriály jsem v únoru prakticky nekoukala a z filmů můžu zmínit jen Qu'est-ce qu'on a fait au Bon Dieu?, což v češtině najdete jako Co jsme komu udělali? a jak už název napovídá, jde o francouzský film. Konkrétně o komedii. Sama jsem se na to chtěla podívat už nějakou dobu, takže když nám tenhle film pustila francouzštinářka, byla jsem dost ráda. A tímhle filmem se mi potvrdilo to, co jsem si myslela - francouzské komedie mě zkrátka baví. Ten jejich humor je fakt výborný, úplně jiný než ten náš. Ale mně prostě sedí. Pokud jste tenhle film neviděli, tak vřele doporučuji!

To bude patrně vše, co jsem k únoru chtěla říct. Jak se mi bude dařit v březnu, to opravdu netuším, ale snad to nějak dám. Už 7. března totiž mám ples, tak mi držte palce, aby všechno vyšlo tak, jak má. 

Doufám, že vy jste měli únor plný skvělých knih! Prozradíte mi, která z nich vás okouzlila nejvíc?