Siiri, Irma a Anna-Liisa jsou devadesát a více let staré babičky, které žijí v domově důchodců Podzimní háj. Jejich život je naplněn hraním karet, bezcílným ježděním tramvají a návštěvou pohřbů lidí, kteří stihli umřít dřív než ony. Děsí se dne, kdy u nich bude identifikována demence a ony budou přeloženy na uzavřené oddělení, kde jsou na tom staříčci vážně uboze. Když u jedné z nich začne demence propukat, mají podezření, že to nebude jen tak a jsou odhodlané to dokázat!
Minna Lindgrenová je finská autorka a novinářka narozena roku 1963. Trilogie Babičky je jejím nejznámějším dílem, práva k překladu byla prodána i do angličtiny. Ve Finsku se řadí její knihy mezi bestsellery.
Kniha se čte dobře, to jí rozhodně nemůžu upřít. Dialogy a popisy jsou docela vyvážené, ale být tam těch rozhovorů o něco méně, četlo by se mi to podstatně hůře. Bohužel slibovaného humoru tu je jen poskrovnu a když to tvrdím já, které ke smíchu stačí docela málo, tak to už je co říct. Nebo jsem na ty vtipy ještě moc mladá, abych je náležitě ocenila, avšak to si vážně nemyslím.
Já jsem se na tuhle knihu těšila, opravdu. Anotace slibuje "ďábelsky napínavý a zábavný příběh" a "brilantní finskou variaci na slečnu Marplovou". Tak si asi dovedete představit mé zklamání, když jsem nic z toho nedostala. Ze začátku jsem si pořád říkala, že tomu musím dát šanci, že to třeba ještě přijde. To jsem si vydržela říkat do poloviny knihy. Pak jsem totiž začala prosit, ať se tam proboha už aspoň NĚCO děje. No a poté jsem se modlila, ať už to jen skončí a já to mám za sebou.
Byla mi slíbena detektivka. K té se to ani zbla nepřiblížilo. Pouze tak letmo na pozadí autorka nastínila pár informací, jenže já jsem si z toho něco dohromady dávala jen těžko. A za celou knihu se toho vyřešilo jen pramálo a já vlastně doteď pořádně nevím, o co mělo jít. Ta knížka se jmenuje Babičky: Mrtvý kuchař. Čekali byste, že se tam bude asi smrt kuchaře řešit, že? Jo, že kuchař umřel se zmíní. Ale v celé knize se o tom mluví možná tak pětkrát, a asi ani to ne. Autorka sice nastíní i jiná témata, na chvíli se jí povedlo mě i zaujmout, avšak má to zásadní problém - ona to podrobněji nezpracovává. Prostě nic.
Tudíž místo detektivky dostanete popis života důchodce. Jistě, hlavní hrdinky jsou devadesátileté stařenky, samozřejmě je mi jasné, že se nebudou honit za zločinci, když jsou rády, že ujdou se svým chodítkem pár kroků. Ale ony ani nespekulují! Nešťourají v tom! Jsou naprosto pasivní. A když vám někdo slíbí DETEKTIVKU, tak je tohle problém. Protože tohle byl jen neustále dokola popis toho, jak jezdí tramvají sem a tam, jak se jim dělá mdlo, jak hrají karty a vzpomínají na své mládí. A autorka vám ani neposkytuje celé rozhovory s mladšími postavami, které příběh trochu oživují, abyste aspoň vy mohli spekulovat, ne, ona napíše, že ty stařenky vlastně nejsou schopné si to celé zapamatovat (což odpovídá skutečnosti, já vím...), tudíž nevíte nic. A to je frustrující.
Místy se sice udá něco zajímavějšího a vzbudí to zvědavost, jenomže ty nudné pasáže plné prázdných plků to převáží a stejně z toho nemáte nic. Postavy jsou sice roztomilé, co jiného by takové babičky mohly být, ale to nic nemění na tom, že se s nimi čtenář zrovna moc neztotožní a místy mu přijde otravné, jak se pořád opakují.
Zásadním problémem této knihy jest to, že nakladatel o ní čtenáři lže. Slibuje něco, čím ta kniha vůbec není. Detektivkou bych tohle nemohla nazvat, ani kdybych zavřela obě oči. Humorné je to jen výjimečně. Spíš je to těžká nuda. Jenže zase kdo by si kupoval knihu, o které by věděl, že popisuje život důchodce? Život, který je tak nezáživný a který tvoří jen dokola pořád ty samé úkony, až to hezký není.
Dosti jsem se na tuhle knihu těšila, takže mi věřte, že nikoho nemrzí víc než mě, že mě tolik zklamala. Na pokračování se podívám jen stěží, proč bych se u něho trápila. Knihu vám doporučit nemůžu, ale pokud ji chcete zkusit, jen do toho. Třeba se vám bude líbit víc než mně, obzvlášť když budete vědět, že zábavnou detektivku od toho čekat nemáte. Ale třeba na tom budete stejně jako já.
Číselně knize dávám 40%, protože ani vzdáleně nesplnila má očekávání a zkrátka mi vůbec nesedla. Což mě fakt mrzí.
Údaje o knize
Česká název: Mrtvý kuchař
Originální název: Kuolema Ehtoolehdossa
Autor: Minna Lindgren
Přeložil: Vladimír Piskoř
Nakladatelství: XYZ, 2015
Počet stran, vazba: 305 stran, hardback
Hodnocení na GoodReads: 3,10/5 (374 hodnotících)
Hmmm... Já si myslím, že na ty vtipy jsme vážně mladé. Přede mnou knihu četla babička a podle mě jí to přišlo mnohem vtipnější než mně. A pravda je, že ta detektivka je zavádějící, já jsem naštěstí věděla, do čeho jdu (mluvila jsem o tom se šéfredaktorkou XYZ, která mě upozornila, že to moc detektivka není... Vlastně i proto jsem do toho šla).
OdpovědětVymazatSuma sumárum to pro mě byl průměr, ale babička byla nadšená a to je hlavní :)
No dobře, tak možná i jo. Jako já jsem se občas usmála, jen jsem si myslela, že to bude častěji. Dovedu si totiž představit, že by to mohlo být i vtipnější. :)
VymazatJo, tak to bude u mě asi ten největší problém, že jsem tu detektivku čekala. :( Jasně, ty babičky asi těžko budou vyšetřovat jako nějaký detektiv, ale ony to fakt moc neřešily. Plus autorka v podstatě nevysvětlila ani to, proč a jak ten kuchař umřel (čekala bych, že se to bude řešit, když se ta kniha tak jmenuje...) a vlastně ani to kolem těch prášků tam nijak nerozvedla. Zkrátka mi to nesedlo.
Tak to je fajn, že byla babička nadšená. :) Škoda, že nemám žádnou babičku, které bych to mohla dát přečíst, docela by mě zajímal názor od dalšího člověka, ke kterému to má věkově blíž. :)
Tahle knížka mě nelákala a jak tak koukám, jsem ráda. :o)
OdpovědětVymazatAle někdy bych se do té severské literatury měla pustit, ať vím, co na tom všichni vidí. :D
Hele, možná bys v ní něco našla, ale nevím. :D Jak psala výše Bětka, možná na to ještě nejsme dost staré, no. :D :)
VymazatJá si musím přečíst ještě něco jiného. Ale nechci detektivky, tak uvidíme, co se mi dostane pod ruku. :)
Abych pravdu řekla, tak tahle kniha mě moc neláká, ale jednou, kdo ví.. :D
OdpovědětVymazathttp://boook-planet.webnode.cz/
Jo, možná si to přečtu za nějakých padesát let a pak to třeba i náležitě ocením. :D :)
Vymazat