#sedmdniprokleti - 1. den - Oblíbený retelling

Zdravím!

Dneska oficiální začíná výzva #sedmdniprokleti, která má za úkol upozornit na knihu Temné a osamělé prokletí od Brigid Kemmerer, která právě vychází u nakladatelství CooBooo. Informace k projektu a zadání výzvy pro jednotlivé dny, máte v úvodním článku. 

A Curse So Dark and Lonely aka Temné a osamělé prokletí je retelling pohádky Kráska a Zvíře, proto se dnes ve článku zaměřím na má oblíbená převyprávění známých příběhů. Než se ale dostanu k nim, chci vám něco říct k Prokletí.

Jak asi víte, pohádka o Krásce a Zvířeti je na retelling mezi autory dost populární, sama jsem jich četla už několik, ale ani zdaleka ne všechny. Nicméně už teď si myslím, že v Temné a osamělé prokletí si autorka poradila s výchozím materiálem nejlépe. Tak akorát se držela předlohy, tak akorát učinila své změny. Určitě v tom tu pohádku poznáte, můžete díky tomu i odhadovat, jak bude postupovat děj, avšak i přesto se autorce daří čtenáře místy překvapit. Musím říct, že princ Rhen je ta nejpovedenější varianta na Zvíře, kterou jsem četla. Harper se Bell sice příliš nepodobá, je ale stejně silná hrdinka. Nicméně o tom později během týdne.

Každopádně jako retelling u mě tato kniha uspěla na plné čáře. Nebojte se toho, že je to spojení naší současnosti a reality s tím fantasy prostředím, funguje to tady přímo skvěle!

Nejsem si jistá, kolik z vás zná Posvátné lži Minnow Blyové od Stephanie Oakes, ale protože se bojím, že vás tolik není, musím tu tuto knihu zaručeně zmínit. Ačkoliv se to asi nezdá, je to také retelling. Jen autorka sáhla po méně známé pohádce od bratří Grimmů, která se dětem asi běžně nevykládá - jde o pohádku o Bezruké dívce. Myslím, že ten název napovídá dost, abyste si odvodili, co se Minnow Blyové stane. Ta předloha má silně náboženský obsah - dívka je zbožná, vystupuje tam ďábel či anděl páně. Ta tematika náboženství je silná i v této knize, akorát že tady jde o sektu a o nebezpečí, které sekta představuje. Celkově je to hodně silný příběh, co vám vážně doporučuji si přečíst.

Jinak s Prokletím má tato kniha společné třeba to, že se obě odehrávají v současnosti a že Harper i Minnow jsou obě vskutku silné hrdinky, přestože musí překonávat překážky, které jim tvoří jejich fyzické omezení.

Vím, že reakce na Píseň zimy od S. Jae-Jones jsou takové všelijaké. Mně osobně se ale tato kniha líbila strašně moc. A líbí se mi ještě víc, když na ni zpětně koukám s tím, co vím z druhé knihy a co vím o samotné autorce. Je to retelling německého příběhu o Králi duchů a jeho podzemní říši, určitou inspiraci to čerpalo i z filmu Labyrint s Davidem Bowiem v hlavní roli. Má to neskutečně magickou atmosféru, je z toho cítit silná melancholie, ale i vášeň. Velkou roli tam hraje hudba, se kterou to celé ožívá ještě víc. Ano, není to kniha pro každého, je to na akci docela chudé, avšak naopak je to bohaté na překrásné popisy. A já mám pro tenhle příběh zkrátka slabost.

No a co by to bylo za článek zaměřený na retelingy, kdybych nezmínila Cinder od Marissy Meyer a s tím i celé Měsíční kroniky. Myslím, že Cinder mě pořádně představila celému tomu konceptu s retellingem, ukázala mi, jak moc je možné být v tomhle směru kreativní, ale zároveň zachovat i toho ducha té původní pohádky. A jestliže mě paměť nešálí, je Cinder jediný retelling pohádky o Popelce, co není nějakou moderní verzí toho příběhu, která by se odehrávala v naší současnosti. Cinder je dokonce sci-fi, to pro mě tenkrát byla další žánrová novinka. Zkrátka, já mám tuhle sérii hrozně moc ráda. No a když nad tím tak přemýšlím, Měsíční kroniky vlastně pro mě jsou synonymem pro retelling, když se to slovo řekne, napadnou mě jako úplně první.

Co vy a retelling? Čtete podobné příběhy? Které knihy jsou vaše oblíbená? U které pohádky chcete vidět napsaný retelling na ni? Jen pište do komentářů!