Fantasy román od autora knihy Muffin a čaj / Ve stínu oskeruše

Kiro, Darius a Anastázie jsou neskutečně nesourodá trojice. Přesto je dohromady spojí osud a dá jim možnost rozhodnout o budoucnosti světa - zachrání Zemi, nebo ji nechají dál umírat? Jsou ochotni zaplatit cenu, která bude každou z možností doprovázet? Co si nakonec vyberou? A jakou roli v jejich příběhu sehraje tajemná Tereza?

Pokud se aspoň trochu zajímáte o českou tvorbu pro mládež, jméno Theo Addair pro vás asi nebude žádná novinka. Autor si získal pozornost čtenářů v roce 2018, kdy vyšel jeho debutový LGBTQ román jménem Muffin a čaj, na který o rok později navázal románem Koláčky a spiklenci. Ve stínu oskeruše: Na kraj světa je jeho fantasy debut.

Ke knize Muffin a čaj jsem přistupovala se značnou mírou skepse, ale nakonec se mi to líbilo. Proto mi bylo jasné, že autorovu fantasy románu budu muset dát šanci, když jsem o něm slyšela. Tentokrát jsem se na knihu i těšila a byla jsem zvědavá, s čím autor přijde. Přece jenom mezi fantasy a contemporary je podle mě velký rozdíl. Tož jak to nakonec s Oskeruší dopadlo?

U tohohle příběhu - u putování za záchranou světa, se tak nějak nabízí epická výpravná fantasy. A. No. To tady nečekejte. Z toho u mě po dějové stránce plynuly různě velké problémy. Určitě nechci autorovi zazlívat, že se rozhodl vydat klidnějším směrem, takovým civilnějším, směrem obyčejného popisu cesty, ono proč by ne, aspoň je to tím jiné.

Jenže mně tohle nesedlo. Z mého pohledu jsem dostala do ruky nezáživnou knihu, u které jsem v první polovině měla pocit, že se absolutně nic neděje, nehýbáme se z místa a já nemám nejmenší zdání, kam jako autor směřuje. Ten příběh tedy kolem poloviny nabral jasné obrysy, ale zas pak bylo velice snadné uhádnout, k jakému konci budeme spět. A cesta k tomu cíli byla opět až bolestně dlouhá. 

Trochu mě to napadá přirovnat k filmovému Pánovi prstenů, k putování Froda a Sama, když se jejich cesta oddělí od ostatních. Tak Oskeruše je jakoby jen v duchu linie Froda - bez dějových vsuvek s Aragornem by příběh postrádal tu jiskru nehledě na to, že se po ostatních stranách jedná o kvalitní počin.

Protože to ostatní je na Oskeruši vlastně dost dobré. Třeba ten styl psaní? Skvělé. Díky němu se mi jinak kniha četla dobře, hrozně mě bavilo, jak si autor hraje s jazyky a postupně mění řeč, jakou se lidi dorozumívají. Chcete ukázat, že lidé z jiného kraje mluví jinak, ale vy jim stále rozumíte? Proč by nemohli mluvit slovensky! Tohle bylo vskutku chytré řešení a já za to dávám palec nahoru.

Vím, že jsem o pár řádků výš psala, že jsem měla pocit, že se v první polovině absolutně nic neděje. Což ano, ten pocit jsem měla, musím ale autorovi přiznat, že si uvědomuji, že v té první polovině šlo o to seznámení s postavami, že chtěl čtenáři ukázat jejich historii, události, které je utvářely a formovaly do podoby, v jaké se čtenáři představí v současnosti. 

Takže s postavami máte seznámení dostatečné. Kiro, Darius i Anastázie jsou velice dobře napsaní, mají vlastní osobnost, působí skutečně. Jen vlastně u Anastázie mě mrzelo, že toho o ní nevím trochu víc.

A úplně mě nebavila ta dynamika jejich vztahu. Ze začátku mi přišla zajímavá, ale postupně jsem měla pocit, že to začíná být ohrané, protože se točí jen v kruhu a pořádně si mezi sebou neřeknou, jak se třeba cítí.

S prostředím a představením světa to mám tak půl na půl. Je sice fajn, že autor na čtenáře nevychrlí všechno najednou, jenže já mám u spousty věcí i teď po dočtení velké nejasnosti. Ovšem ten nápad popsat svět na začátku průmyslové revoluce byl výborný, hrozně se mi líbil ten střet techniky a starých zvyků. Avšak jinak si to prostředí dokážu představit jen ve velice matných obrysech, i když ono to teoreticky u tohohle stačí.

Abych to tedy nějak shrnula - páni, tahle kniha mi dává zabrat. Kvituji ten styl psaní a postavy, nad prostředím dokážu přimhouřit oči, nicméně ten příběh mi příliš nesedl, což zapříčinilo to, že jsem se u knihy naneštěstí nudila. Je to fantasy, takže se na to dívám optikou fantasy románů, tudíž musím konstatovat, že se pro mě osobně z Oskeruše vyklubalo jen průměrné čtení.

Ale i tak si myslím, že si tento román zaslouží získat od vás šanci. Přece jenom je to autorovo úplně první fantasy a jako takové to bylo fajn. Domnívám se, že pokud fantasy běžně nečtete, avšak román chcete kvůli autorovi vyzkoušet, tak budete spokojení a budete hodnotit i výše než já.

Číselně hodnotím 60%, ale jsem zvědavá na autorovu další tvorbu.

Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji společnosti Euromedia a nakladatelství Laser.

Knihu si můžete objednat na stránkách e-shopu.

Údaje o knize

Název: Na kraj světa

Autor: Theo Addair

Série: Ve stínu oskeruše

Díl: 1.

Nakladatelství: Laser, 2019

Počet stran, vazba: 344 stran, paperback